Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák má poruchy binokulárního vidění.
• Žák má nedostatečně rozvinuty kompenzační smysly.
• Žák má nedostatečně stimulovány zrakové funkce.

Popis opatření

V čem spočívá

Nácvik specifických dovedností žáka v sobě zahrnuje reedukační a kompenzační činnosti. Reedukační činnosti zajišťují rozvoj postižené funkce či smyslu žáka, rozvíjení zbylých zrakových funkcí nebo posílení zrakové funkce například u tupozrakosti. Kompenzační činnosti zajišťují rozvoj nepostižených smyslů či funkcí tak, aby byl nahrazen daný deficit. U žáka se jedná o rozvíjení smyslů: sluchu, hmatu, čichu, chuti, dále o rozvíjení kinestetického vnímání, řeči, myšlení, spolupráce hemisfér, rozvíjení motoriky (hrubé, jemné, grafomotoriky), orientace (v prostoru, na ploše, v čase), paměti.

Nácvik specifických dovedností spočívá v tom, že pedagog zařazuje takové aktivity, které jsou zaměřeny na rozvíjení konkrétních kompenzačních a reedukačních smyslů. Do této oblasti spadá i výcvik práce s kompenzačními a speciálními pomůckami, neoptickými a optickými pomůckami a elektronickými pomůckami.

Čemu pomáhá

• Získání specifických dovedností nezbytných při vzdělávání.
• Rozvinutí postižené zrakové funkce v co největší míře.
• Nápravě poruch binokulárního vidění.
• Rozvíjení kompenzačních smyslů.
• Získání dovedností používat kompenzační a speciální pomůcky.
• Získání dovedností pracovat s neoptickými, optickými a elektronickými pomůckami, které má žák doporučeny.
• Podporovat samostatnost a soběstačnost žáka při vzdělávání.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Viz rozpis stupňů.

Na co klást důraz

• Znalost aktuální úrovně specifických dovedností žáka.
• Znalost skutečných možností a schopností žáka.
• Znalost specifických a individuálních potřeb vyplývajících z daného postižení.

rizika

• Podnětová a zkušenostní deprivace.
• Chybí motivace k učení.
• Není vhodná úprava prostředí vzhledem k postižení, chybí vybavení nezbytnými kompenzačními pomůckami.
• Nerespektování speciálních vzdělávacích potřeb.
• Neporozumění postižení a nedostatečné seznámení se se specifiky postižení.
• Velký počet žáků.
• Nerespektování zdravotního stavu, aktuální psychické, fyzické, citové úrovně.
• Nepřipravenost žáka.

Ilustrační příklad

Chlapec se zrakovými funkcemi v pásmu těžké slabozrakosti ve věku šesti let (OŠD) zahájil docházku v mateřské škole na základě doporučení SPC a PPP, neboť do této doby byl chlapec v domácím prostředí a neměl žádnou speciální péči. Ze závěrů vyšetření v SPC a PPP bylo diagnostikováno nezralé sluchové vnímání, problémy v jemné motorice a obratnosti prstů, grafomotorická neobratnost, nesprávný úchop, oslabené zrakové vnímání nejen na základě zrakového postižení. chlapec nebyl školsky zralý. SPC a PPP dalo doporučení k integraci v mateřské škole a připravilo podklady k vytvoření IVP a rozvíjení v rodinném prostředí. V mateřské škole učitelky vytvořily IVP, v režimu mateřské školy byl vyčleněn časový prostor pro rozvoj specifických dovedností (cvičení zaměřená na rozvíjení fonematického sluchu, zrakového vnímání – chlapec se učil orientaci v knize na stránce, pracovat v řádku, sloupku, pravolevou orientaci), rozvíjení jemné motoriky a obratnosti prstů, dále uvolňování velkých kloubů ruky pro osvojení si dovednosti kreslit a psát, podporován byl správný úchop. Rodina výborně spolupracovala, doma byla chlapci věnována také maximální péče. Ke konci školního roku byl chlapec vcelku připraven pro úspěšné zahájení docházky do základní školy.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

MŠ, ZŠ – intenzivní rozvíjení specifických dovedností, rozvíjení reedukačních a kompenzačních smyslů, pokud je oslabena některá oblast. Nácvik specifických dovedností spočívá ve výběru takových aktivit, pomůcek a materiálů, které jsou zaměřeny na reedukaci zraku – na rozvíjení zrakového vnímání, zrakové diferenciace, zrakové analýzy a syntézy, zrakové paměti, rozlišování figury a pozadí, očních pohybů, zrakové pozornosti a soustředění, pravolevé orientace, vnímání časového sledu, zrakové reedukace při poruchách binokulárního vidění a na rozvíjení kompenzačních smyslů (je podrobně uvedeno v literatuře na konci), které doplňují informace přicházející zrakem – rozvoj sluchu (cvičení naslouchání, akustické paměti, fonematického sluchu, pozornosti, rytmu, analýzy a syntézy). hmatu (rozvíjení hmatového vnímání rukou a nohou), čichu a chuti, rozvíjení spolupráce hemisfér.

Příklady cvičení na rozvíjení spolupráce hemisfér – zařazujeme je na začátku vyučování, během vyučovacích hodin, vždy když jsou děti, žáci neklidní a unavení. Propojování: křížové pohyby (nácvik na zemi, nohy pokrčené v kolenou, naučit dýchání do břicha – ruce na bříšku, vždy začínáme výdechem, pak nádech nosem – bříško se nafoukne, výdech ústy. křížové – ruce vzpažené nad hlavou, položené na zemi, nádech, s výdechem ruka míří k protější noze, která se zvedá, dotkne se stehna a pokládá se zpět s nádechem do vzpažení, rytmické střídání 5×, pak 5× dotyk stejná noha, stejná ruka, křížem, rovně, končíme vždy křížem – zapojujeme hemisféry. po nácviku vleže přecházíme na křížové pohyby prováděné vestoje, sledujeme průsečík X umístěný v úrovni očí, pravá ruka k levému kolenu s výdechem, nádech zpět do vzpažení, opakujeme 5x, pak sledujeme list s II svislými čárami, 5× levá ruka k levému kolenu, pravá k pravému kolenu, opakujeme 5×, sérii 3× křížem, 2× rovně), pohyb je pomalý, co nejpřesnější. Vsedě na kolenou pleskání ve dvojicích, samostatně. Běhání nebo jízda v osmičce. Kreslení ležaté osmičky (pravá ruka, levá ruka, obě ruce, v případě potřeby pomoct zvýrazněním barvou – odlišení, natažené paže, kreslení – obtahování ležaté osmičky, sledovat kreslicí nástroj, do vzduchu). Kreslení oběma rukama – v obou rukou tužka, malovat zrcadlově obrácené obrázky, je možné si pomáhat slovním pokynem nahoru, dolů, oběma rukama současně jeden obrázek nebo každý zvlášť. rozvíjení řeči (vybavení potřebnými jazykovými dovednostmi), rozvíjení motoriky (hrubé, jemné, grafomotoriky), vybavení sociálními dovednostmi, rozvíjení paměti (zrakové, sluchové, slovní, paměti pro děje, pohybové, hmatové), rozvíjení orientace v mikroprostoru (na ploše) a v makroprostoru (v prostoru), rozvíjení pozornosti a soustředění, myšlení.

ZŠ – učitel je zařazuje, pokud žák nemá dostatečně rozvinuty specifické dovednosti nebo jsou tyto dovednosti oslabeny.

Stupeň 2

V předškolním a mladším školním věku u žáků s poruchou JBV zařazujeme cvičení zrakové reedukace při tupozrakosti a šilhavosti, viz literatura (zlepšování zrakového vnímání horšího oka, (při nácviku je nutné respektovat určité zásady: pomocí barev zesílit zrakový vjem, postupovat od jednoduchých tvarů, obrázků, symbolů ke složitějším, nácvik zrakové ostrosti, rozvíjení koordinace oko–ruka, oko–noha, důsledná aplikace okluzoru, pozor na podhlížení a nošení brýlí, pravidelné provádění doporučených cvičení doma a ve škole, v době, kdy dítě nosí okluzor, užívání slabé kontury, dobré osvětlení, čistota brýlí a okluzoru, dobré upevnění brýlí a okluzoru, kontrola, zda netlačí, správně doléhá, nadměrně se nepotí, neposunuje se, nepadá, správné držení hlavy při zrakové práci (nenaklánět hlavu ke straně, netočit jí), dodržování náležité vzdálenosti očí při práci do blízka, podle individuálních možností, dostatečný dozor, protože při zakrytí lepšího oka nastává větší možnost úrazu při pohybu v prostoru, zejména v době při počátečním nošení okluzoru).

MŠ, ZŠ – pokud jsou některé oblasti oslabeny, zařazujeme cvičení na rozvoj specifických dovedností, viz stupeň podpory 1.

Stupeň 3, 4

MŠ, ZŠ zařazujeme:

• cvičení zrakové stimulace, viz literatura;
• učení užívání neoptické pomůcky, viz literatura;
• učení práce s optickou pomůckou do blízka a do dálky (lokalizace, fixace, rychlá orientace v ploše, sledování linie, vyhledávání další řádky, prohlédnutí a mapování celku), viz literatura;
• učení práce s elektronickou pomůckou, viz literatura;
• podle potřeby zařazujeme cvičení na rozvíjení specifických dovedností, rozvíjení reedu­kačních a kompenzačních smyslů ve spolupráci s poradenským zařízením.

Stupeň 5

MŠ, ZŠ

Nácvik kompenzačních dovedností, které pomáhají kompenzovat postiženou zrakovou funkci nebo smysl (aktivity volí učitel podle možností dítěte, žáka): rozvíjení sluchu (cvičení naslouchání, akustické paměti, fonematického sluchu, pozornosti, rytmu, analýzy a syntézy). hmatu (rozvíjení hmatového vnímání rukou a nohou), čichu a chuti, rozvíjení motoriky (hrubé, jemné, grafomotoriky), vybavení sociálními dovednostmi, rozvíjení paměti (zrakové, sluchové, slovní, paměti pro děje, pohybové, hmatové), rozvíjení orientace v mikroprostoru (na ploše) a v makroprostoru (prostoru), rozvíjení pozornosti a soustředění, myšlení.

Pokud jsou zbytky zraku, zařazujeme cvičení zrakové stimulace.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. BASLEROVÁ, P. a kol. Metodika práce se žákem se zrakovým postižením. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3307-3.

2. BASLEROVÁ, P. a kol. Metodika práce asistenta pedagoga se žákem se zrakovým postižením. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3376-9.

3. MORAVCOVÁ, D. Zraková terapie. Praha: Triton, 2004. ISBN 80-7254-476-4.