Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák se obtížně zapojuje do (již fungujícího) kolektivu dětí, které se znají z předchozích let (MŠ, 1. stupeň ZŠ).
• Žákovo sebevědomí je nedostatečné, má malou příležitost se projevit.
• Žák se neúčastní společných mimoškolních akcí.
• Žák má adaptační potíže.

Popis opatření

V čem spočívá

Spolupráce rodiny a školy spočívá ve třech hlavních oblastech: osobní kontakt pedagoga (asistenta pedagoga) s rodinou; písemná forma komunikace pedagoga s rodinou a účast rodin ve třídách. Rodič může do života třídy a školy vstoupit v roli pozorovatele, pomocníka, dobrovolníka, asistenta, případně se může stát členem rady školy.

Toto podpůrné opatření se věnuje: 1) procesu adaptace žáka na nové prostředí, k jehož zdárnému průběhu mohou rodiče velmi přispět; 2) pozici rodiče coby experta, který může vstupovat do výuky.

Podpůrné opatření spočívá ve specifické spolupráci s rodiči (detailní seznámení se s dokumentací žáka, prohlídka školy, návštěva třídy, příprava třídního kolektivu na nového spolužáka, informování ostatních rodičů a vyhodnocení celého procesu adaptace) a v zapojení rodiče jako experta do hodiny nebo při extrakurikulárních aktivitách – ať již nárazově, nebo v rámci pravidelné spolupráce v určitém předmětu nebo tématu. Spolupráce mezi pedagogem/školou a rodičem (zákonným zástupcem) musí být postavena na partnerském principu. Role učitele spočívá mimo jiné i v respektu a trpělivosti, které jako profesionál v komunikaci s rodiči projevuje. Důležité je především zvládnout a překonat možné obtíže ve spolupráci nebo komunikaci s rodiči. Proto si učitel může přizvat i další odborníky (supervizor, mediátor).

Čemu pomáhá

U žáka:

• Usnadňuje přijetí autority pedagoga.
• Přispíváme ke zlepšení pozice žáka v kolektivu třídy a k vyrovnání možného sociálního znevýhodnění plynoucího z přítomnosti sluchového postižení.
• Vytváří pozitivní postoj k integraci, ke škole.
• Pomáháme žákovi k přijetí sebe sama → rozvíjíme pozitivní sebepojetí → přijetí ostatními dětmi ve třídě.

U rodiče:

• Přispíváme k posílení sebeúcty rodičů.
• Slaďujeme výchovně-vzdělávací činnosti s pedagogem (a naopak) společně s lepším pochopením jednotlivých vzdělávacích cílů.

U učitele:

• Pomáhá porozumět žákovi i jeho rodinné situaci.
• Rozvíjí vlastní vědomosti.
• Nabízí novou inspiraci pro práci se třídou.
• Umožňuje větší flexibilitu při zavádění podpůrných opatření apod.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Podpůrné opatření je realizované ve třech fázích.

Přípravná fáze (první návštěva ve škole, orientační setkání, návštěva učitele v rodině):

• Pedagog se ve spolupráci s rodiči (případně pracovníky poradenského zařízení) seznámí s dokumentací žáka, způsobem komunikace, dalšími specifickými potřebami.
• Pedagog s rodiči absolvuje prohlídku školy a třídy a společně vyberou vhodné místo pro sezení (viz PO „Úprava zasedacího pořádku“) včetně možného přesunu v průběhu hodiny (od tabule a lavice, na koberec v kruhu apod.), respektive pro instalaci indukční smyčky apod.
• Pedagog s ostatními dětmi ve třídě probere téma sluchového postižení a specifika komunikace (viz PO „Sociodynamika třídy“); návštěva třídy společně s rodiči spojená s informacemi o sluchovém postižení, kompenzačních pomůckách a způsobech komunikace.

Fáze nástupu do školy:

• Společné setkání rodičů, žáka a nových spolužáků ve třídě. V rámci této hodiny se rodiče s dítětem ostatním představí, vysvětlí, co znamená sluchové postižení, případně jak funguje sluchadlo (nebo jiná kompenzační pomůcka). Je možné zapojení rodiče jako experta, který má pro žáky připravenou besedu na téma sluchového postižení a může sloužit jako identifikační a kulturní vzor. Tito rodiče představují značně opomíjenou jazykovou a kulturní menšinu, což je téma, které si v případě integrace žáka do běžné školy zaslouží prostor, např. formou kurzů znakového jazyka, divadelního představení ve znakovém jazyce, znakované hudbě aj.
• Specifická situace nastává v případě, kdy jde o neslyšící rodiče, případně jiného dospělého neslyšícího.
• Společné setkání rodičů žáka a ostatních rodičů dětí ze třídy. Informování o navržených opatřeních a vysvětlení způsobu komunikace.

Fáze vyhodnocení:

• Průběžná plnohodnotná oboustranná komunikace s rodiči žáka týkající se vztahů ve třídě, vhodnosti navržených opatření apod.
• Možné řešení krizových situací.
• Možné setkání s dalšími rodiči i mimo rámec třídních schůzek.

Pro kvalitní spolupráci rodičů a školy je třeba zajistit, aby byli rodiče o všem informováni. Spolupráce se školou může být realizována formou částečného zapojení do aktivit školy (přednáška, herní program, výcvik v určité dovednosti), ale také například stížností. Kromě klasických možností k setkání (třídní schůzky, konzultace, besedy a další aktivity školy) se nabízí využití možností písemné komunikace (brožury, příručky, zpravodaj, informační nástěnka, neformální zprávy, individuální záznamníky, schránky pro návrhy apod.) a elektronické komunikace (e-mail, SMS, online fórum na webových stránkách školy, newsletter nebo sociální sítě). Spolupráci rodiny a školy usnadníte zřízením rodinné místnosti a možností zapůjčení hraček, knih nebo pomůcek. O spolupráci rodiny a školy je možné sepsat vzájemnou dohodu.

Na co klást důraz

• Respektovat úlohu rodičů a podporovat účast rodin.
• Nastavit neformální komunikaci a spolupráci s rodiči.
• Mluvit s rodiči o vzájemných očekáváních.
• Nabídnout rodičům bohatou škálu aktivit a strategií k zapojení.
• Pozitivně rodiče motivovat a mít radost i z malých pokroků.
• Snažit se o pravidelný kontakt a zapojení celé rodiny.
• Prezentovat příležitost rodičů vystoupit před třídou jako šanci k dobrému začlenění dítěte do kolektivu a nikoli jako nutné zlo.
• Zohlednit komunikační a časové potřeby rodičů (v případě sluchového postižení) a v některých případech zajistit tlumočníka českého znakového jazyka (viz PO „Spolupráce s rodiči – tlumočník“).
• Zachovávat důvěrnost.

Rizika

• Pouhé formální zavedení opatření.
• Nekonstruktivní kritika rodičů učitelem z důvodu frustrace.
• Nepřijetí sluchového postižení na straně rodičů a omezení přístupu k informacím o komunitě Neslyšících, jejich historii, znakovém jazyku apod. V takovém případě je vhodné nabídnout třídě setkání například s neslyšícím studentem speciální pedagogiky, pracovníkem SPC nebo neslyšící rodinou s cílem otevřít toto téma a nabídnout dítěti, rodičům i dalším dětem ve třídě informace, které povedou k většímu porozumění a pochopení problematiky sluchového postižení.

Ilustrační příklad

Příkladem dobré praxe je zkušenost rodiny, která měla dítě s kochleárním implantátem úspěšně integrované do běžné MŠ a připravovala se na přechod do ١. třídy. Při rozhovoru s ředitelkou školy a zvažování vhodných opatření přišla řeč na dvě děti, které již chodily na první stupeň a měly horší prospěch. Ředitelku až na základě rozhovoru s matkou dítěte napadlo, že jejich obtíže jsou možná způsobeny nediagnostikovaným sluchovým postižením. Ukázalo se, že měla pravdu, a dětem byla diagnostikována lehčí a střední nedoslýchavost.

Paní ředitelka se s matkou dítěte, které mělo vstoupit do 1. třídy, domluvila na setkání s rodiči obou starších žáků a posléze i na přednášce pro rodiče spolužáků těchto tří dětí na půdě školy. Rodiče dětí se sluchovým postižením si takové opatření velmi chválili, neboť dostali informace z první ruky a měli pocit, že se mají na koho obrátit. Rodiče ostatních spolužáků zase překonali obavy a pokládali dotazy na pravidla komunikace i na opatření, která jsou v takovémto případě ve výuce zaváděna.

Tyto debaty a otevřený přístup paní ředitelky i matky nastupujícího prvňáčka měly v důsledku velmi pozitivní vliv nejen na adaptaci žáka se sluchovým postižením v 1. třídě, ale také na školní úspěšnost dvou starších dětí a především na celkovou atmosféru školy. Sluchové postižení se nestalo tabu – něčím, o čem se nemluví – ale naopak tématem, kolem kterého se poprvé sešli jak pedagogové, tak rodiče. V současné době je ve škole v nabídce kurz znakového jazyka pro zájemce jak z řad dětí, tak z řad pedagogů a rodičů.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Toto opatření se aplikuje ve všech stupních podpory, neboť příchod žáka se sluchovým postižením do běžné třídy vždy klade velké nároky na domluvu kvalitní a dlouhodobé spolupráce s rodinou.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

١. ČAPEK, R. Učitel a rodič: Spolupráce, třídní schůzka, komunikace. Praha: Grada, 2013. 200 s. ISBN 978-80-247-4640-1.

2. GINSBERG, M. B. Invaluable Allies: Partnering with parents for students success. In: Edhorizons.org [online]. 2012 [cit. 2014-02-03]. Dostupné z: http://www.parentinvolvementmatters.org/system_files/library/92.pdf.

3. Projekt „Rodiče vítáni“ společnosti EDUin: www.rodicevitani.cz.

4. Webové stránky projektu TOND: http://www.tond.cz/, které je možné využít pro přiblížení znakového jazyka a problematiky tlumočení.