Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák nereaguje přiměřeně svému věku na běžné podněty, jeho výsledky neodpovídají intelektovým schopnostem ani péči, která je mu věnována v rodině i pedagogy ve škole.
• V některé z oblastí vzdělávání žák výrazně selhává.
• Žák může působit, že nerespektuje společností uznávaná pravidla chování a společenského styku.

Popis opatření

V čem spočívá

Součinnost pedagogů příslušného zařízení v reedukaci sluchu i v nácviku slyšení a rozumění je pro žáka velice prospěšná a podporující, stejně jako procvičování dalších specifických dovedností, vedoucích ke zlepšení spolupráce žáka při cílených foniatrických vyšetřeních u lékaře.

Toto podpůrné opatření tedy spočívá v poskytování podpory v oblastech, které se vzhledem k věku žáka nepovažují za zvládnuté v dostatečné kvantitě i kvalitě, jsou důsledkem zdravotního postižení a jejich nedostatečné rozvinutí dále negativně ovlivňuje úspěšnost žáka nejen ve školních dovednostech, ale i v míře začlenění do společnosti. Povědomí pedagogů o oblastech nutné podpory v případě selhávání žáka se zaměřuje na oblast tzv. školských dovedností, toto opatření klade důraz na podporu dovedností obecně vnímaných jako dispozice a osobnostní předpoklady, vyzrálost psychických funkcí, schopnost ovládat svoje tělo, emoce i jednání a schopnost získávat informace o okolním světě slyšením a komunikací.

Čemu pomáhá

• Zavedením tohoto opatření výrazně zvyšujeme pravděpodobnost úspěchu žáka ve školním prostředí i v míře začlenění do společnosti.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

MŠ

Všichni žáci se sluchovým postižením, u nichž došlo k postižení sluchu před dokončeným vývojem řeči – tj. cca do 7 let. Opatření se týká i žáků s kompenzací sluchadly nebo kochleárním implantátem. Oblast rozvoje sluchu: detekce, diskriminace, diferenciace, identifikace, porozumění, rozvoj sluchové paměti a sluchové pozornosti. Podpora v zácviku dovedností, které zvyšují schopnost žáka spolupracovat s odbornými lékaři při vyšetření sluchu a ovlivňují zásadně možnost správně nastavených kompenzačních pomůcek (podmíněná reakce na zvuk, reakce na ukončenou řadu zvuků, slovní zásoba pro slovní audiometrii). Podpora existující, případně vytváření efektivní komunikace žáka s okolím (odezírání, rozvoj ostatních náhradních a podpůrných komunikačních strategií).

ZŠ, SŠ

Skupina žáků se sluchovým postižením získaným v pozdějším věku může toto opatření vyžadovat po přechodnou dobu, než dojde k vyrovnání úrovně dovedností.

Od stupně 3 – navýšení hodinové dotace navíc a její rozdělení na několik kratších úseků pro zácvik nezvládnutých dovedností popsaných pro potřebu ZŠ, dále pro zácvik nebo docvičování specifických dovedností souvisejících s konkrétním oslabením, vyplývajícím z daného zdravotního postižení (pokud nejsou součástí ŠVP dané školy – navýšení tzv. disponibilními hodinami v týdenním rozvrhu). Podpora v dalších oblastech, které podstatným způsobem ovlivňují postup reedukace a kompenzace sluchového postižení (zvyšování sociálních kompetencí, zlepšování čtenářských dovedností nejen v počátcích školní docházky, doučování v obtížných předmětech pro žáka, zejména pro stále nedostatečnou slovní zásobu a narušené porozumění v oblasti mluvené i psané řeči).

Na co klást důraz

• Sluchové postižení s sebou nese téměř vždy obtíže s vytvořením řeči a se schopností mluvené řeči rozumět a samostatně ji užívat pro domlouvání se s okolím.
• Stupeň rozvinutých komunikačních dovedností zásadně ovlivní schopnost vzdělávání žáka, protože výuka probíhá mluvenou řečí, informace jsou předávány mluvenou řečí a to, jak žák předepsané dovednosti zvládl, se také ověřuje prostřednictvím mluvené řeči.
• Argument, že žákovo postižení je již kompenzováno některou z technických pomůcek, je zcela mylný – přidělením sluchadel nebo implantací kochleárního implantátu problém se sluchem nekončí, mluvená řeč se nerozvine „přes noc“, dopady sluchové a následně získané jazykové deprivace mohou přetrvávat velmi dlouho.

rizika

ZŠ, SŠ

• Zavedení tohoto opatření i přes součinnost s rodinou fakticky oddaluje postup ve školních dovednostech.
• Ty jsou z hlediska času pro jejich zvládnutí v každém ročníku limitované, což může snižovat ochotu zavádět toto opatření.
• Pokud jsou ale ŠPZ doporučována, znamená to, že aktuální schopnosti nedovolují žákovi ani učiteli ve školských dovednostech jakkoliv pokročit.
• Personál školy, rodiče i kontrolní orgány by měli doporučení pro nácvik specifických dovedností chápat jako nezbytně nutný předcházející krok v krocích dalších.

Ilustrační příklad

Příkladem dobré praxe je vzdělávání dívenky s vrozenou hluchotou, kompenzovanou kochleárním implantátem, prvním rokem v předškolním zařízení běžného typu, bez sníženého počtu dětí ve třídě. Personál zařízení má od ŠPZ k dispozici pomůcky k nácviku reakcí na zvuk, s rozlišováním hlasitosti zvuku, k reakcím žákyně na ukončenou řadu zvuků a označení jejich kvality. ŠPZ poskytuje personálu materiál pro rozšiřování slovní zásoby o slova, která žák slýchává při audiologickém vyšetření, je metodicky veden tak, aby postupoval správně. Zvyšuje tak pravděpodobnost dobré spolupráce žáka s lékařem, a tím i spolehlivost udávaných hodnot při audiologickém vyšetření. To je nezbytně nutné pro správné (tzn. pro žáka ideální) nastavení sluchadel a kochleárního implantátu.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

MŠ, ZŠ, SŠ: Zvýšený monitoring nabývání nebo stagnace ve sledovaných oblastech.

Stupeň 2

MŠ: Individuální chvilky pro zácvik v doporučených oblastech.

ZŠ, SŠ: Doporučení aplikovatelná v rámci nenavýšené časové dotace – individuální dopomoc v oblastech, ve kterých začíná žák selhávat.

Stupeň 3

ZŠ, SŠ: Navýšení hodinové dotace o jednu výukovou hodinu týdně – individuální dopomoc v oblastech, ve kterých začíná žák selhávat.

Stupeň 4

ZŠ, SŠ: Požadavek na intervenci s navýšením hodinové dotace. Pokud je komunikace vedena s užitím podpůrných prostředků, bude s tímto opatřením také souviset nutnost zajištění pracovníka s danou kompetencí, a to po dobu vyučování. V případě výběru znakového jazyka je třeba pracovník s kompetencí ve znakovém jazyce.

Stupeň 5

ZŠ, SŠ: Žák dosud neužívá mluvenou řeč k běžnému dorozumívání a nerozumí sdělením a pokynům v mluvené řeči ani s podpůrnými komunikačními prostředky, žák může mít obtíže i v prosté reakci na zvuk a v identifikaci zdroje zvuku. Intervence musí být vedena znakovým jazykem (v případě žáka s kombinovaným postižením, které znemožňuje užívání tohoto jazyka, některými prostředky náhradní komunikace), v prostředí běžné školy s asistencí pracovníka, který daný komunikační mód ovládá, a to i v době pobytu žáka v družině.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. POTMĚŠIL, M. a kol. Metodika práce se žákem se sluchovým postižením. Olomouc: Univerzita Palackého, 2012. 142 s. ISBN 978-80-244-3310-3.