Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák se sluchovým postižením a s dalším zdravotním postižením, zejména těžkým mentálním postižením, tělesným postižením, nemá osvojeny sebeobslužné dovednosti na potřebné úrovni vzhledem k fyzickému věku nebo možnostem.

Popis opatření

V čem spočívá

Znamená cílený zácvik postupného zvládání co nejvyššího množství dovedností považovaných za sebeobslužné, až po úplnou samostatnost v některých nebo ve všech oblastech (zvládnutí lokomoce, v příjmu potravy i tekutin, v udržování osobní čistoty a v dalších hygienických návycích a také v oblékání).

Čemu pomáhá

• Pomáhá žákovi dosáhnout samostatnosti v míře obvyklé vzhledem k věku.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

• Toto opatření se běžně aplikuje v počátcích nástupu do mateřské školy, v rámci přirozené adaptace na cizí prostředí a jiné nároky na chování dítěte v interakci s cizími osobami (pracovníci MŠ i ostatní děti). V tomto smyslu se však nejedná o nárokové opatření z hlediska finačního. Probíhá přirozenou dopomocí v rámci denního režimu, s postupným osamostatňováním dítěte. Tato dopomoc je součástí Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání, nepovažuje se tedy za intervenci nad rámec časových i finančních nároků.
• V dalších stupních škol se uplatňuje zejména u žáků s těžkým sluchovým postižením v kombinaci s dalším zdravotním postižením, v rámci podpůrných opatření (u žáků vzdělávaných v programu Základní školy speciální, oddíl II – tzv. rehabilitační třídy, se toto opatření realizuje v rámci plnění příslušného rámcového vzdělávacího programu, včetně zabezpečení finančních nákladů).
• Užívání některého z prostředků náhradní nebo podpůrné komunikace a také komunikace českým znakovým jazykem tuto skupinu odděluje od skupiny žáků s vícečetným postižením, zvláště ve způsobu práce se žáky.
• Školská zařízení, která vzdělávají žáky s vícečetným postižením, by měla reagovat na současné trendy ve vzdělávání těchto žáků, odpovídat současným možnostem v oblasti zdravotnictví, rehabilitace, technických pomůcek a být metodickým průvodcem zákonným zástupců v péči o jejich dítě.
• Toto podpůrné opatření tedy musí souviset s vytvořením a financováním pracovního místa v případech, kdy se jedná o žáka vzdělávaného v programu základní školy speciální, resp. rehabilitační třídy – rehabilitační pracovník, fyzioterapeut, ergoterapeut, supervize (s vytvořením a vybavením pracovního prostoru pro tohoto pracovníka).
• Zajištění přesunů žáků k těmto pracovníkům a zpět – logistika přesunu, včetně pověřené osoby, přesného časového určení i kompetencí. Vyčlenění financí na toto zajištění nebo části úvazku stávajících pracovníků (např. asistent pedagoga).
• V případech, kdy je doporučena podpůrná nebo náhradní komunikace, je třeba vyčlenit finanční prostředky na vytváření pomůcek, na nákup techniky a materiálu, který s vytvářením souvisí (informační a komunikační technologie s příslušenstvím pro tvorbu a tisk komunikačních tabulek), finance na pořízení dotykového tabletu a vzdělávacích aplikací (pozn.: vychází levněji než vytváření a tisk tabulek).
• Financování supervizí, konzultací s odborným lékařem – dáno přímo v programu Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělávání základní škola speciální (RVP ZŠS).

Na co klást důraz

• Oblast sebeobsluhy a zvyšování těchto dovedností je obsahem Rámcového vzdělávacího programu pro obor vzdělání základní škola, a je tedy plně v kompetenci konkrétního zařízení tyto oblasti rozvíjet a zajišťovat.

rizika

• Rizikem je považování okruhu sebeobslužných dovedností za záležitost zájmu jiného rezortu a vyžadování spoluúčasti rodičů při řešení této situace, zejména spoluúčasti finanční.

Ilustrační příklad

Příkladem nedobré praxe jsou podmínky pro vzdělávání žáka s těžkým sluchovým postižením, kompenzovaným sluchadly oboustranně, středně těžké mentální postižení, tělesné postižení. Vřazen do školy zřízené pro zdravotní postižení, v programu RVP ZSŠ II – tzv. rehabilitační třídy, 1. ročník, po čtyřech letech v mateřské škole stejného zařízení. Zácvik ve specifických dovednostech zařízení poskytuje velmi okrajově (zácvik v alternativní komunikaci matka zajišťuje sama, dopomoc stravování, resp. plné krmení – oběd byl pro žáka zajištěn pouze možnou odnáškou, přítomností rodiče nebo osobního asistenta, který žáka nakrmil). Rodiče dlouho před nástupem do školy řešili vybavení třídy svépomocí vhodným školním nábytkem, který by odpovídal fyziologickým potřebám dětí a dále nezhoršoval jejich zdravotní stav užíváním zastaralých, nenastavitelných židliček, vozíků a stolečků. Rehabilitace není považována za součást vzdělávání, přestože možnost poskytovat ji je uváděna přímo v RVP jako možná alternativa ke zdravotní tělesné výchově, tedy jako rehabilitační tělesná výchova.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupně 1–3

V tomto stupni se opatření neposkytuje v žádném ze stupňů školského zařízení.

U žáků se sluchovým postižením bez dalšího zdravotního postižení se v rámci předškolního vzdělávání považuje dopomoc v této oblasti za věkově danou, bez finančních prostředků navíc, stejně tak v ZŠ, zejména v počátcích školní docházky.

Stupně 4–5

MŠ, ZŠ, SŠ:

Všichni žáci se sluchovým postižením a s dalším zdravotním postižením ve středně těžké až těžké formě. Nácvik a dopomoc v oblasti zvládnutí lokomoce, v příjmu potravy i tekutin, v udržování osobní čistoty a v dalších hygienických návycích a také v oblékání.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

١. ČADOVÁ, E. a kol. Metodika práce se žákem s tělesným postižením a zdravotním znevýhodněním. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3308-0.

2. POTMĚŠIL, M. a kol. Metodika práce se žákem se sluchovým postižením. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3310-3.

3. VALENTA, V., PETRÁŠ, P. a kol. Metodika práce se žákem s mentálním postižením. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3311-0.

4. Vyhláška č. 505/2006 Sb., ze dne 30. listopadu 2011, kterou se mění vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.

5. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.

6. RVP ZSŠ, VÚP 2008.