Katalog podpůrných opatření

4.3.7

Nácvik sociálního chování

  • Jana Barvíková
Oblast podpory:
  • Intervence
Cílové skupiny:
  • ZŠ - 1. stupeň
  • ZŠ - 2. stupeň


Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

  • Žák má obavy ze zvládnutí běžných životních situací (požádat o pomoc, zeptat se na cestu, komunikace s prodavačem, lékařem apod.).
  • Žák se dostává do konfliktů a nedorozumění způsobených mylným vyhodnocením konkrétní situace (např. „Oni se mi posmívají za zády.“ – situace způsobená tím, že se dvojice, která spolu komunikuje, náhodně se smíchem podívala směrem k žákovi).
  • Žák je uzavřený, je to způsobeno obavami ze zesměšnění, z důvodu sníženého sebevědomí.
  • Žák nekriticky přijímá informace od lidí, které považuje za svůj vzor (hrozí maskovaná šikana, zneužívání nevědomosti, sociálněpatologické jevy).
  • Žák působí neomaleně – „co na srdci, to na jazyku“.
  • Žák nemá dostatečně zvládnuté společenské normy (tykání).

Popis opatření

V čem spočívá

Omezení množství přijímaných informací v důsledku sluchového postižení způsobuje opoždění v oblasti sociálních zkušeností. Rozvoj sociálních dovedností je proto nedílnou součástí speciální péče o žáky se sluchovým postižením a spočívá v nácviku zvládání reálných životních situací.

Příčiny deficitu v oblasti sociálního chování:

  • Nedostatečný rozvoj komunikace ovlivňující rozvoj sociální inteligence.
  • Omezení mimovolního učení.
  • Nedostatečné sociální zkušenosti v důsledku sociální separace.
  • Ochranitelský výchovný styl.

Čemu pomáhá

  • Posilujeme sebevědomí žáka.
  • Pomáháme upevňovat vědomí společenských norem.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Hlavní zásadou je dávat dítěti příkladný vzor chování, vysvětlovat a zdůvodňovat společenské normy a zkoušet různé životní situace.

Při nácviku je nutné respektovat způsob komunikace žáka se sluchovým postižením. Pokud komunikuje mluvenou řečí, učíme ho formulovat žádost o pomoc, zeptat se na cestu apod. Žák používající ke komunikaci český znakový jazyk si bude v budoucnu při řešení důležitých životních situací převážně objednávat sociální službu tlumočení znakového jazyka. Přesto se jistě ocitne v situacích, kdy si bude muset poradit sám. Proto jako náhradní prostředek použijeme psanou formu komunikace, které bude rozumět i slyšící. Je dobré vysvětlit žákovi, že nemusí mít obavy z nedostatečné kvality psaného slova, oceňujeme jeho snahu se dorozumět. Důležitá je pozitivní zkušenost, pak získá větší odvahu ke společenským stykům.

Učíme základům společenského chování – zdvořilostním návykům, poděkování, vykání a asertivnímu chování – zvládání agresivity a potlačení pasivity. Nácvik lze provádět v reálných situacích, cíleně např. v hodinách občanské nauky, formou her, pantomimy, hraním krátkých etud, ve kterých si žáci procvičují správné a vhodné dialogy a rozhovory. Každý trénink vyžaduje určitý čas ke zvládnutí a následnému používání.

Na co klást důraz

  • Chování žáka korigujeme citlivě, aby nedošlo k většímu odtažení a uzavření.

rizika

  • Nebezpečím může být neporozumění sluchovému postižení žáka ze strany učitele, důsledkům postižení nejen pro komunikaci, ale i socializaci.

Ilustrační příklad

Častým projevem „nezdvořilosti“ neslyšících žáků je tykání neznámým lidem a autoritám. Avšak tento jev je možno vysvětlit tím, že gramatika českého znakového jazyka, který je pro neslyšící jazykem primárním (popřípadě mateřským), podobně jako gramatika anglického jazyka, vykání nezná. Postupem času, s osvojením gramatiky českého jazyka, si žáci vykání uvědomují a začínají ho používat. Poté již není důvod tykání tolerovat.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Opatření se aplikuje ve všech stupních podpory podle individuálních potřeb žáka v průběhu vzdělávacího procesu nenásilnou formou (vysvětlování, zdůvodňování, ukázky vzorů chování), v situaci vyžadující okamžitou reflexi nebo v třídnických hodinách formou hry, přednášky a dále dle výše uvedeného.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

١. ŠEDIVÁ, Z. Rozvíjení sociálních dovedností 1. Praha: Septima, 1997. 23 s. ISBN 80- -7216-034-6.

٢. ŠEDIVÁ, Z. Rozvíjení sociálních dovedností 2. Praha: Septima, 1998. 35 s. ISBN 80- -7216-048-6.