Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák má nízké sebevědomí.
• Žák je předmětem šikany (popř. existuje možnost, že by mohl být).
• Žák je vyčleněn z kolektivu (sluchové postižení je předmětem nemoderovaných diskuzí a důvodem vyčlenění).

Popis opatření

V čem spočívá

Adaptační pobyty mají socializační funkci a slouží primárně k vybudování funkčních sociálních vztahů v novém kolektivu. Významnou stránku adaptačního pobytu představuje změna prostředí, díky které je možné dosáhnout odlišného prožívání a chování.

Z hlediska přínosu pro integraci žáka do společnosti dělíme adaptační pobyty na dva typy. První představuje adaptační pobyt pro celý kolektiv třídy běžné školy. Druhý typ adaptačního pobytu se odehrává ve škole pro sluchově postižené, kam má žák integrovaný do běžné školy možnost přijet jednou za půl roku a zúčastnit se aktivit, které souvisí s kulturou Neslyšících.

Cílem 1. typu pobytu je:

• Dosáhnout vzájemné spolupráce ve skupině.
• Docílit rychlejšího odhalení schopností a dovedností jak jedince, tak i celé skupiny.
• Vytvořit příležitost pro každého žáka nalézt své místo v kolektivu třídy.
• Předcházení sociálněpatologickým jevům (šikana, kriminalita, alkoholismus, rasismus).

Cílem 2. typu adaptačního pobytu je:

• Seznámit integrované žáky se specifiky kultury Neslyšících.
• Rozvíjet s těmito žáky dovednosti a kompetence ve znakovém jazyce, prstové abecedě a dalších komunikačních systémech.
• Nabídnout žákům, často dětem slyšících rodičů, dospělého neslyšícího jako možný komunikační, kulturní i identifikační vzor.
• Usnadnit přijetí vlastního sluchového postižení a příslušnost ke světu slyšících i neslyšících.

K naplnění těchto cílů slouží metody zážitkové pedagogiky, které stimulují nové prožitky, a tím i vytváření nových pozitivních zkušeností. Na zajištění PO se podílí pedagogičtí pracovníci školy, rodiče a externisté z pořádajících organizací, případně tlumočník do znakového jazyka.

Čemu pomáhá

• Rozvíjíme sociální a komunikační kompetence žáků.
• Pomáháme vytvářet zdravý třídní kolektiv, kde jsou si všichni vědomi významu každého jednotlivce pro skupinu.
• Nastavujeme vnitřní skupinová i komunikační pravidla třídy (viz PO „Sociodynamika třídy“).
• Získáme lepší přehled o fungování třídy.
• Zabraňujeme rozvoji nežádoucích sociálněpatologických jevů.
• Plynuleji začleňujeme žáka do kolektivu třídy, žák může poznat spolužáky i pedagogy a snadněji tak dostát novým (a zvýšeným) nárokům, které mu integrace do běžné školy přináší.
• Získáváme informace o komunitě Neslyšících, znakovém jazyce a kultuře Neslyšících.
• Pomáháme žákovi získat kamarády se sluchovým postižením, kteří často sdílí stejné obtíže nebo dovednosti jako integrovaný žák.
• Rozvíjíme sebepojetí žáka směřující k bikulturnímu typu identity, tj. identity člověka, který funkčně žije v obou světech a oceňuje je – ve světě slyšících i neslyšících.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

První varianta adaptačního pobytu pro třídu běžné školy s integrovaným žákem probíhá v září, ihned po zahájení nového školního roku s novým (nebo staronovým) kolektivem třídy, respektive při přechodu na 2. stupeň ZŠ nebo přechodu na SŠ.

Druhá varianta adaptačního pobytu se realizuje jednou nebo dvakrát ročně po domluvě s nejbližší školou pro sluchově postižené. Nutná je úzká spolupráce mezi pedagogy obou škol a rodiči integrovaných dětí. Adaptační pobyt tohoto typu předpokládá, že navštěvující žák bude mít vedle přichystaného programu možnost z části pracovat na úkolech zadaných jeho školou. V případě zájmu je možné tento typ pobytu nabídnout i některým spolužákům z běžné školy.

Adaptační pobyt má přesně daný řád, jeho součástí jsou úvodní hry zaměřené na seznámení (warm-up), dále aktivity rozvíjející komunikaci, důvěru a spolupráci, rolové hry a konečně aktivity směřující k reflexi celého pobytu i reflexi samotné třídy. Adaptační pobyt může vytvořit pedagogický sbor (ve spolupráci s rodiči) nebo profesionální organizace, které se přípravě a vedení podobných kurzů věnují.

Na co klást důraz

• Předem zajistit nutné úpravy na místě adaptačního pobytu tak, aby žák nebyl více znevýhodňován (nepřítomnost indukční smyčky, špatné osvětlení, nevhodná akustika).
• Úzká spolupráce s rodinou při přípravě adaptačního pobytu.
• Rozvíjet spolupráci s externisty na přípravě pobytu (např. s organizacemi neslyšících apod.).

Rizika

• Neochota spolupracovat ze strany pedagogů a rodičů (nesouhlas s adaptačním pobytem).
• Nedostatek finančních prostředků při možné spoluúčasti na straně rodičů.
• Neúčast žáka se sluchovým postižením na adaptačním pobytu.

Na co všechno potřebujeme peníze navíc:

Je třeba zajistit finanční prostředky na pomůcky, ubytování, případně zaplacení celého programu pořádající organizaci.

Ilustrační příklad

Příklad zajímavě pojatého adaptačního pobytu pochází ze švédských speciálních škol, které nabízejí partnerství běžným školám s integrovanými žáky se sluchovým postižením. V rámci tohoto partnerství spolu komunikují pedagogové obou škol a vzájemně konzultují otázky týkající se komunikace se žákem a realizace nejrůznějších opatření. Mimo to školy pro sluchově postižené organizují jednou za půl roku týdenní pobyt pro žáky se sluchovým postižením integrované do běžných škol. Žáci se takového pobytu mohou účastnit se svým sourozencem nebo spolužákem. V průběhu pobytu je také mohou přijet navštívit rodiče.

Adaptační pobyt ve škole pro sluchově postižené nabízí seznámení se s neslyšícími vrstevníky v rámci herních aktivit, dětská divadelní představení, sportovní soutěže a vyprávění ve znakovém jazyce, které zajišťuje tandem slyšících a neslyšících lektorů či pedagogů. Žák má zároveň čas věnovat se vlastním úkolům, prohlédnout si školu a vyzkoušet si nejrůznější kompenzační pomůcky.

Tento typ adaptačního pobytu nabízí v prvé řadě příležitost poznat svět neslyšících (neslyšící vrstevníci, dospělí neslyšící), ke kterému většina žáků integrovaných do běžných škol nemá přístup, a tím pádem i lepší poznání sebe sama a přijetí vlastního sluchového postižení. Díky tomuto typu pobytu jsou žáci paradoxně nejen lépe připraveni na integraci v rámci běžné školy, ale také na širší pojetí integrace do celé společnosti v dospělém životě.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupně 1–5

Toto opatření se aplikuje ve všech stupních podpory, neboť příchod žáka se sluchovým postižením do běžné třídy vždy klade velké nároky na společnou domluvu pravidel komunikace. Překážky v komunikaci jsou často nenápadné, ale o to závažnější může být jejich opomenutí. Možnou výjimku představuje skvělé začlenění žáka do kolektivu třídy na základě PO „9.1 Klima třídy“.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. DUBEC, M. Adaptační (stmelovací) soustředění: Kurz osobnostní a sociální výchovy pro žáky 6. ročníku a primy gymnázia. Praha: Projekt Odyssea, o. s., 2007. 49 s. ISBN 978-80-87145-22-7.

2. KOLÁŘ, M. Bolest šikanování: Cesta k zastavení epidemie šikanování ve školách. Praha: Portál, 2001. 256 s. ISBN 80-7178-513-X.

٣. ŠIMANOVSKÝ, Z. Hry pro zvládání agresivity a neklidu: Hry snižující nadměrné napětí, vyjádření emocí, dotekové (taktilní) hry, relaxace a koncentrace. Praha: Portál, 2008. 176 s. ISBN 978-80-7367-426-7.

4. VODSLOŇ, P. Víkendový adaptační pobyt žáků 1. tříd, jejich rodičů a učitelů. In: www.rvp.cz [online]. 2012 [cit. 2014-02-09]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/17431/VIKENDOVY-ADAPTACNI-POBYT-ZAKU-1-TRID-JEJICH-RODICU-A-UCITELU.html/.