Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žáci ve třídě mají obtíže v komunikaci se spolužáky, kteří se z různých důvodů odlišují od většiny.
• Žák nezná kulturní kontext prostředí, má odlišný hodnotový systém.
• Žák má nedostatečné sociální a komunikační kompetence.
• Žák má individuální potřeby z kulturních, náboženských a jiných důvodů.
• Žák má potíže s přijímáním autority z různých důvodů (kulturní, náboženské, etnické).
• Žák má neobvyklé zájmy.
• Žák se odlišuje fyzickým vzhledem nebo mentálními schopnostmi.
• Žák má specifický povahový rys.

Popis opatření

Opatření učí žáky vnímat odlišnost druhého jako prvek, který skupinu přirozeným způsobem obohacuje a do zdravé společnosti patří.

Čemu pomáhá

• Vzájemnému porozumění a odstranění bariér a předsudků uvnitř třídního kolektivu.
• Probuzení zvídavosti a touhy dozvědět se více o druhém člověku, o jiné kultuře, jiném pohledu na svět, jiných potřebách druhého apod.
• Zvyšování sebedůvěry jedince s odlišností na základě přijetí od druhých.
• Odbourání strachu z neznámého na základě přímé zkušenosti a dostatku informací.
• Nalezení společných témat a sdílení zážitků, pochopení různých forem komunikace.
• Budování přátelských vztahů v heterogenním kolektivu.
• Nastolení pozitivní atmosféry ve škole.
• Formování osobnosti dítěte a mladého člověka směrem k pozitivním lidským hodnotám a sounáležitosti.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Škola a učitel poskytují jedinci s výraznější odlišností co nejlepší podmínky k začlenění do kolektivu svých vrstevníků, aby se mohl v co nejvyšší míře účastnit školního dění, výuky, nalézt si kamarády a ostatní žáky naučit vnímat odlišnost jako přirozenou součást rozmanité společnosti.

Stavíme výchovu a vzdělávání na hodnotách, jako je tolerance, otevřenost, sounáležitost, vzájemný respekt, spolupráce, čestnost, upřímnost, přijímání slabších apod., a na tom, co máme jako lidé společného, tj. z čeho se radujeme, nebo naopak z čeho máme obavy. Stíráme „odlišnost“ pomocí společných zážitků a kultivací všímavého postoje k sobě samému, k druhému člověku i ke světu.

Žák s výraznější odlišností vnáší do edukace mnoho na první dojem možná rušivých, ale zároveň velmi podnětných impulzů, se kterými pracujeme. Monitorujeme, jakým způsobem se odlišnost žáka projevuje na vztazích ve třídě, zařazujeme vhodné skupinové aktivity a pracujeme se skupinovou dynamikou (viz 9.1.1 Podpora žáků při formování žákovské skupiny, 9.1.2 Podpora kladných vztahů mezi žáky a 9.1.4 Zajištění klimatu pro bezpečnou komunikaci mezi žáky i učiteli).

Velmi důležité jsou také rozhovory s žáky i jejich rodiči (viz 3.1 Spolupráce rodiny a školy). V některých obtížnějších případech bývá dobré přizvat školního psychologa či jiného člena školního poradenského pracoviště nebo se obrátit na externí poskytovatele služeb (viz 8.4 Spolupráce s externími poskytovateli služeb).

Představíme žákům několik důležitých principů a vedeme je k jejich přijetí:

„Čemu rozumím, o čem mám informace, toho se nebojím.“

• Dáme každému žákovi patřičnou podporu a bude-li chtít, pak i prostor, aby ostatním o sobě sdělil to, co považuje za důležité.
• Poskytneme žákům co nejvíce kvalitních výukových materiálů a informací o společnosti v její různorodosti – např. o menšinách žijících v ČR, výjimečných lidech se zdravotním hendikepem, o cizincích žijících na území ČR, o migrantech a důvodech odchodu z jejich vlasti apod.
• U menších dětí využíváme příběhy, pohádky, které podávají informace věku přiměřeným způsobem.

„Kdybych tu nebyl, chyběl bych jim.“

• Každý může být druhým lidem nějak užitečný, pro druhé něčím zajímavý, každý může do skupiny vnést něco svého, specifického, originálního (viz příklady dobré praxe níže).
• Individuálním přístupem k jednotlivým žákům (na základě rozhovorů o jejich zájmech či přáních, pomocí her a doplňkových aktivit nebo i spoluprací s jejich rodinou apod.) pomůžeme odhalit jejich silné i slabé stránky, jejich roli v kolektivu a napomůžeme jim k tomu, aby mezi svými vrstevníky zakusili úspěch.

„Tady jsem v bezpečí.“

• Navodíme ve třídě atmosféru bezpečí a vzájemné důvěry, ale na základě společně dohodnutých pravidlech skupiny z hlediska chování a komunikace. Např. „Chovej se k druhému tak, jak bys chtěl, aby se ostatní chovali k tobě.“ „Každý má právo říci svůj názor, ale měl by dát pozor, aby tím neublížil někomu druhému.“ „Mám právo říci stop, pokud mi je nějaké téma nebo aktivita nepříjemná a nechci se jí účastnit“ apod. Viz 9.1.10 Tvorba pravidel třídy a hodnocení jejich dodržování a 9.1.6 Ovlivňování postojů žáků v přijímání různosti.

rizika

• Budou použity metody, které v sobě obsahují předsudečné prvky, např. staví pouze na skupinové identitě či vnějších znacích a opomíjejí identitu jednotlivce.
• Co učitel může považovat za odlišnost, nemusí být odlišností pro žáky a naopak. Pocit odlišnosti, vyloučení nebo výjimečnosti je totiž subjektivní a závislý na aktuální životní situaci jednotlivce, např. i žáci zažívající doma rodinný rozvrat nebo kteří se vracejí do kolektivu po dlouhé nemoci či nově příchozí žák se mohou cítit jiní, odstrčení apod.
• Nerozpoznání dobrovolné odlišnosti žáka (např. stylem chování, oblékání apod.), který se cíleně staví na okraj a nevhodné přístupy ze strany učitele k tomuto jevu.

příklad aplikace

Příkladem toho, jak žák může svoji odlišnost a hendikep obrátit ve svůj prospěch je, když ukáže ostat­ním, že v něčem vyniká. A i když by jinak odstrčený člen třídního kolektivu nakonec nepřesvědčil všechny o svých kvalitách, alespoň překonal strach z odmítnutí a získal respekt těch, kteří jeho odvahu nakonec ocenili. Spolužáci čtrnáctiletého Evžena z dokumentárního snímku „Dancing with Style“ (Xander de Boer, Nizozemsko, 2012, 17 min., http://www.jedensvet.cz/2014/filmy-a-z/25515-tanecnik-evzen) nejsou zrovna fanoušci klasického tance a Evžen byl vždy pro tento neobvyklý koníček terčem posměchu. Jednou se ale odvážil a společně se svojí taneční partnerkou spolužákům ukázal, co umí.

I chlapec s Downovým syndromem může v běžné třídě najít své místo, a to, že jeho intelektové schopnosti jsou na nižší úrovni a potřebuje spoustu pomoci a trpělivosti od svých učitelů i spolužáků, ho ještě nemusí vyřadit na okraj třídního kolektivu. Ve škole Berg Fidel v německém Münsteru Jakoba jeho spolužáci berou jako někoho, komu můžou věřit, kdo je umí rozesmát nebo utěšit. Viz dokumentární snímek „Berg Fidel / Všichni spolu“ (Hella Wender, Německo, 2011, 88 min., http://www.bergfidel.wfilm.de/berg_fidel/Start.html).

Oba snímky lze zapůjčit prostřednictvím programu Promítej i ty v rámci Filmového festivalu Jeden svět http://www.jedensvet.cz/pit/.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Opatření není rozdělené do stupňů, jeho hlavní význam spočívá v prevenci a dlouhodobém působení.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. BURYÁNEK, J. (ed.). Interkulturní vzdělávání – příručka nejen pro středoškolské pedagogy. Praha: Člověk v tísni, o. p. s., 2002. (+ Interkulturní vzdělávání II., 2005) – Obecný úvod k interkulturnímu vzdělávání, publikace obsahuje i lekce připravené přímo pro práci se stereotypy a předsudky žáků. Dostupné z: http://www.varianty.cz/index.php?id=16&item=73

2. MORVAYOVÁ, P.; MOREE, D. Než začneme s multikulturní výchovou (od skupinových konceptů k osobnostnímu přístupu). Praha: Člověk v tísni, o. p. s., 2008. Dostupné z: http://www.varianty.cz/index.php?id=16&item=63

3. MORVAYOVÁ, P.; MOREE, D. Dvakrát měř, jednou řež. Praha: Varianty, Člověk v tísni, 2009.

4. VARIANTY a kol. 10krát s MKV – Metodické listy pro výuku multikulturní výchovy dle osobnostního přístupu. Praha: Člověk v tísni, o. p. s., 2010. Dostupné z: http://www.varianty.cz/index.php?id=16&item=79.

5. KŘÍŽ, P. Kdo jsem, jaký jsem (aktivity pro osobnostní a sociální výchovu k podpoře sebepoznání a sebepojetí). Kladno: AISIS, 2005.

6. Více praktických informací rovněž na webu projektu Mají na to (Jak podpořit sociálně znevýhodněné děti na ZŠ) autorského týmu speciálních pedagogů, romistů a pracovníků Programů sociální integrace a programu Varianty organizace Člověk v tísni. http://www.majinato.cz/13-protipredsudkove-aktivity.php.

7. META. Informace pro rodiče – jazykové verze [online]. Dostupné z: http://www.inkluzivniskola.cz/organizace-integrace-cizincu/informace-pro-rodice-jazykove-verze.

8. META. Organizace aneb cizinci ve škole [online]. Dostupné z: http://www.inkluzivniskola.cz/cizinec-v-ceske-skole-aneb-organizace/cizinec-v-ceske-skole-aneb-organizace.

9. www.czechkid.cz.

10. www.nasinebocizi.cz.

11. stereotypek.mkc.cz.

12. www.protipredsudkum.upol.cz.

13. www.facing.org.

14. Další informace o práci s třídním kolektivem obecně naleznete v metodické příručce Práce s třídním kolektivem Centra podpory inkluzivního vzdělávání (CPIV): http://www.cpiv.cz/images/stories/CPIV/Realizacni-tym/metodika%206.pdf.