Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Mezi žáky se objevuje šikana (žák je agresor nebo oběť).
• Žák zneužívá návykové látky.
• Žák nerozumí (částečně nebo úplně) vyučovacímu jazyku.
• Žák není dobře začleněný ve třídním kolektivu.

Popis opatření

V čem spočívá

Cílem peer programu je vytvořit síť podpory a pomoci ohroženým žákům. Peer program využívá aktivního zapojení studentů ve formálním nebo neformálním působení na žáky. Odborně proškolený vrstevník (peer) nebo skupina vrstevníků fungují jako dobrovolní poradci mladších žáků (a to individuálně nebo ve formě skupiny „peer aktivistů“, kteří pracují s celou třídou/skupinou).

Čemu pomáhá

• Posílení vazeb ve třídě i mezi ročníky.
• Důvěrné školní klima se zdravou komunikací a schopností řešit problémy.
• Prevence sociálně patologických jevů.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Peer program (vrstevnický program) je systém primární prevence. Jde o plánovaný a dlouho­dobý program. Proškolení peer aktivisté ovlivňují své vrstevníky a mladší spolužáky. Podstatný je přenos informací a zkušeností na horizontální sociální úrovni (kamarád, spolužák, vrstevník).

Peer efekt (vrstevnický dopad) využívá přenosu zkušeností mezi vrstevníky v méně formálním prostředí – např. ve školním parlamentu (viz 11.1.8 Koordinátor žákovského parlamentu).

Vrstevnickou podporu lze na škole využít nejen v rámci dlouhodobější prevence, ale také např. při přípravě žáků na přestup na vyšší stupeň vzdělávání (patroni pro prvňáčky nebo nové studenty na SŠ), v rámci doučování žáků ze sociálně znevýhodněných rodin apod.

I. Výběr peer aktivistů, jejich proškolení

Jako peer aktivisti se vybírají žáci posledních ročníků, s důrazem na výběr žáků s rozvinutými sociálními kompetencemi a s přirozenou autoritou mezi žáky. Výběr provádí školní psycholog, výchovný poradce, školní metodik prevence nebo jiný pedagog, který se stane koordinátorem peer programu.

Koordinátor vybere témata, ve kterých aktivisty proškolí (např. návykové látky, odmítnutí ve skupině vrstevníků, zdravý životní styl – stravovací problémy, trávení volného času, sekty) aktivními metodami, které budou aktivisté ve výuce později sami používat (viz Bakalář: Hry pro osobní rozvoj; Dvořák: Příručka aktivisty peer programu). Cílem je předat odborné informace o tématech, ale též osobnostní rozvoj aktivistů.

II. Práce ve školách

Peer aktivisté působí v nižších ročnících své školy pod vedením peer koordinátora. Pů­sobení má formu strukturovaných hodin na určité téma. Kromě toho jsou žáci povzbuzeni k neformálním setkáním s aktivisty, k jejich kontaktování.

Na závěr bloku lekcí jsou žákům rozdány dotazníky, které program hodnotí.

Aktivisté se setkávají s koordinátorem k sebehodnocení své práce a supervizi.

III. Setkávání aktivistů, supervize

Aktivisté se průběžně setkávají s koordinátorem, dále se vzdělávají, pracují na svých prezentačních schopnostech a dále se rozvíjejí. (V některých městech lze využít oblastního metodika – např. v pedagogicko-psychologické poradně, v centru prevence apod.)

Na co klást důraz

• Vybrat jako peer aktivisty studenty s dobrým sociálním statusem, přirozené vůdce, mezi studenty přirozené autority.
• Systematické vedení a supervize peer aktivistů.
• Doplnit peer program dalšími programy primární prevence.
• Postoje a návyky se mění pomalu, je třeba dlouhodobého působení.
• Doplnit peer program dalšími programy primární prevence.

rizika

• Nesmí dojít k přenesení plné zodpovědnosti na peer aktivistu (je třeba téma podpořit a doplnit dalšími programy).
• Peer aktivisti jsou dospívající se svými problémy a výkyvy nálad.
• Při probírání některých témat (sexuální výchova) je vyžadován písemný souhlas rodičů.
• Nevhodně zvolený peer aktivista (např. žák, který před učiteli maskuje občasné experimentování s marihuanou a má působit v primární protidrogové prevenci).

příklad aplikace

Špatným příkladem je střední škola, která zavedla peer program. S myšlenkou přišli sami žáci, zejména Sofie – citlivá žákyně, která po maturitě chtěla pokračovat ve studiu humanitních věd. Dívka sama kontaktovala výchovného poradce, který vybral další studenty.

Na úvodním setkání se studenti shodli, že se ve škole někteří spolužáci nechovají dobře, že je přítomná šikana, mladší žáci nechtějí trávit čas na školním hřišti, protože mají strach z několika part starších spolužáků. Poradce pobídl studenty, aby do příští schůzky navrhli, jak s tématem ve třídách pracovat.

Sofie se spolužákům nabídla, že vše zpracuje a připraví sama. Na setkání učitel její práci pochválil, zejména proto, že chtěl ocenit její iniciativu, a studenti se rozhodli přednést téma šikany mladším spolužákům.

V hodině vystoupila Sofie se svou prezentací, která byla odborně zpracovaná, ale příliš formální a nezážitková. Mladší studenti navíc vycítili, že dívka je plachá, nervózní a celá hodina se nezdařila. Učitel společenských věd, do jehož hodiny peer aktivisté přišli, nemohl Sofii příliš pomoci, protože věděl pouze o domluvené hodině a programu, nikoli o tématu, kterému se budou věnovat. Sám vnímal šikanu na škole jako citlivé téma, na jehož rozbor se studenty se ovšem nepřipravil.

Jak jinak:

• Vybrat žáky, kteří jsou sociálně zdatní, kteří jsou pro spolužáky přirozenou autoritou.
• Pracovat interaktivními metodami – např. dramatická výchova, osobnostní výchova (dále viz Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura). Pokud nefunguje peer program jako prevence, můžeme ho podpořit dalšími programy (např. zapojit sociometrické metody – viz 9.9.1 Podpora žáků při formování žákovské skupiny).
• Umožnit diskusi s peer aktivisty, zprostředkovat jejich zkušenost a sociální dovednosti.
• Seznámit všechny pedagogy s peer aktivisty a jejich aktivitami, další učitelé se mohou tématu věnovat ve svých předmětech (např. natáčet reklamu proti kouření, mluvit o vůdcích a šikanovaných v dějinách apod.).

Varianty opatření dle stupňů podpory

Opatření není rozdělené do stupňů, jeho hlavní význam spočívá v prevenci a dlouhodobém působení.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. Rizika studentských programů. Dostupné z: www.oazlin.cz/poradenstvi/3_2_82.doc.

2. Peer program ZŠ, SŠ. PPP Plzeň. Dostupné z: http://www.kapezet.cz/index.php?object=General&articleId=45&leveMenu=0.

3. DVOŘÁK, P. Příručka aktivisty Peer programu. Dostupné z: http://www.epame.cz/epame25/images/stories/svetVedy/Prirucka_aktivisty_peer_programu.pdf (tip: obsahuje praktické hry).

4. BAKALÁŘ, E. Hry pro osobní rozvoj. Brno: Computer Press, 2010.
ISBN: 9788025126370.

5. K využití např. desková hra zaměřená na primární prevenci Cesta Labyrintem města Dostupné z: http://www.cesta-mestem.org/.

6. http://www.os-semiramis.cz/.

7. Inspirace programů primární prevence a témat pro peer programy.

8. http://www.prevence-praha.cz/.