Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák je nedostatečně motivován, není posilována jeho chuť k poznávání.
• Žák má problém se zapamatováním instrukce skládající se z několika kroků.
• Žák má problém s porozuměním textu (pomalé čtení, delší text).
• Žák má obtíže v oblasti smyslového vnímání.

Popis opatření

V čem spočívá

Přesvědčujeme se o tom, že to, co předkládáme, žák správně zrakem nebo náhradními smysly zpracoval, že se informace opírají o konkrétní představy. Zpětnou vazbou s kontrolou zjišťujeme, jak žák vše chápe, dává do souvislostí, zda nedošlo ke zkresleným, neúplným nebo nesprávným představám a vjemům. Kontrolu provádíme v kratších úsecích, abychom předcházeli přetěžování, ať již v oblasti zrakového vnímání, nebo zvýšené koncentrace pozornosti prostřednictvím náhradních smyslů. Uskutečňujeme kontrolu s pomocí kladné zpětné vazby (pochvala, ocenění snahy atd.), protože tím dáváme žákovi dostatečný prostor a příležitost k zažívání úspěchu a potvrzujeme tím, že pracuje správně.

Čemu pomáhá

• Vytváří objektivní představu o tom, do jaké míry žák zvládl nebo zvládá dané učivo.
• Informuje o tom, jak pracovat a postupovat dále, jaký prostředek či cestu zvolit.
• Dává důraz na kognitivní (poznávací), afektivní (postoje, motivace, potřeby aj.).
• I konativní (volní procesy směřující k dosažení cíle) stránku žáka.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Kontrolu s kladnou zpětnou vazbou poskytujeme pravidelně a vždy dle potřeby tak, aby dávala žákovi prostor k samostatnému řešení a chuti k práci. Neprovádíme ji ve stresu, pod tla­kem, zohledňujeme žákovo pracovní tempo a zrakové možnosti. Měli bychom mít na pamě­ti, že pedagogický optimismus a dobře zvolené postupy nám dávají zpětnovazebné informace o účinnosti zvolených metod. Nesmíme také zapomenout seznámit ostatní žáky s rozdílným přístupem ke kontrole.

Na co klást důraz

• Na motivaci a povzbuzování žáka při ztížené zrakové práci nebo nemožnosti zrakové kontroly.
• Na jeho snahu a silné stránky.
• Na průběžnou kontrolu pochopení učiva.
• Na verbální zpětnou vazbu od žáka (odpovědi a doplňující otázky).

rizika

• Příliš častá, zahlcující, neefektivní kontrola.
• Pracovní tempo nezohledňující žáka a jeho možnosti.
• Náročná kontrola při čtení a psaní v černotisku a zároveň i v bodovém písmu.
• Odborná kontrola při orientaci v prostoru a samostatném pohybu (POSP).

Ilustrační příklad

Příkladem dobré praxe je, když pedagog vymezí žákovi s těžkým zrakovým postižením ve druhé třídě základní školy část textu pro krátké čtení. Žák si tak dotváří představu o daném výkladu v prvouce, kde je hlavním tématem učení se hodin. Daný text na téma „čas“ s obrázkem hodin si bude žák číst a prohlížet s pomocí televizní lupy. Nastaví si vhodné barevné pozadí na monitoru lupy, velikost písma, případné podtržení linkou nebo ohraničením vnímaného pouze na danou informaci a pedagog žáka kontroluje a chválí za dobře provedený úkon (obsluha kompenzační pomůcky). Následně, při krátkém aktivním čtení s pomocí televizní lupy, provádí pedagog nejen kontrolu čtenářských dovedností, ale také porozumění a správnosti představ. Toleruje pomalejší tempo, oceňuje snahu. Pozitivní motivací převede následně žákovu aktivní zrakovou práci na jinou činnost, která vede ke zrakovému odpočinku. Připraví mu hodiny s hmatným ciferníkem. Žák pak na základě jeho pokynů nastavuje prostřednictvím hmatu požadovaný čas na hodinách. Pedagog kontroluje správnost provedení a opět porozumění s použitím náhradního smyslu (hmatu). Pro domácí přípravu má žák připraven zredukovaný a upravený text na pracovním listu (nejlépe v písmu ARIAL – bezpatkové písmo, v zesílení a zvětšení do velikosti 48 b.). S novou informací, kterou se v krátkém textu na pracovním listu dozvěděl, seznámí následně ve škole i ostatní spolužáky slovní reprodukcí. Tím pedagog kontroluje jeho domácí přípravu a správné osvojení učiva.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

Zaměřujeme kontrolu na správnost a přesnost zpracování daných zrakových vjemů žáka, zohledňujeme zrakové nedostatky žáka a jeho oslabené zrakové funkce (viz individuální práce se žákem v průběhu výuky).

MŠ – Pravidelnou kontrolu provádíme s motivací, pochvalou a povzbuzováním. Nezbytná je například u dětí, které se učí pracovat s bifokální brýlovou korekcí nebo posilují oslabe­né zrakové funkce jednoho oka, přivykají si na okluzi, bifokální brýlovou korekci. Motivující kontrola se promítá zejména do těchto oblastí v běžném režimu mateřské školy:

• do smyslových cvičení;
• do orientace v prostoru a řešení prostorových vztahů, do bezpečného a samostatného pohybu v daném prostředí (třída, šatna, jídelna, WC atd.) a v okolí;
• do záměrné pozornosti, do schopnosti vnímat podněty z okolí a schopnosti dítěte zapamatovat si informace týkající se sebeobslužných činností, hygienických návyků, poznávání;
• do správné interakce, komunikace;
• do koordinace oko–ruka, jemné motoriky, kresby, náhradních technik;
• do samostatnosti, schopnosti soužití s vrstevníky ve skupině.

ZŠ – Kontrolou sledujeme žákovu zrakovou aktivitu a specifické projevy při cílené zrakové práci a orientaci (přibližování, mžourání, rychlá ztráta zájmu, nesoustředěnost, neklid nebo jiné projevy). Zaměřujeme ji zejména na porozumění učivu, osvojení správných pracovních návyků a dovedností týkajících se zrakové práce (například správné použí­vání brýlové korekce na čtení, brýlí s filtry při vyšší intenzitě světla, upravení vzdálenosti pro sledování informací z tabule, správné naklopení sklopné desky při detailní práci, použití tmavé, jednobarevné záložky při čtení, vytvoření podmínek na psaní, výběr psacího náčiní, pořádek na pracovišti atd.). Klademe důraz na častou zpětnou vazbu při získávání informací, včetně orientace v mikro- a makroprostoru a bezpečného pohybu, kontrolujeme, zda je zvolená metoda tou správnou (například rychlost a srozumitelnost výkladu), používáme názor pro získání správné představy, sledujeme, zda nedochází u žáka k rychlé zrakové únavě.

SŠ – S využitím zpětné vazby kontrolujeme porozumění a zprostředkování, úpravou pro­středí množství a kvalitu zadání pro zrakové zpracování.

Stupeň 2

U všech cílových skupin v tomto stupni podpory vycházíme ze stupně 1. Kontrolujeme, jak je žák schopen zvládnout požadavky, které jsou na něho kladeny a souvisejí s jeho zrakovým zpracováním. Také kontrolujeme jeho projevy při aktivní zrakové práci. Reagujeme na ně dle jeho aktuálních potřeb. Při kontrole zohledňujeme případné nepřesnosti a pohotovost. Dáváme důraz na správnou interakci, zpětnou vazbu a ujišťujeme se, že žák danému učivu a výkladu rozumí. Kontrolu provádíme zejména prostřednictvím pozorování, dotazování, opravování, vysvětlování, navázáním kontaktu. K tomu volíme jasné, výstižné a srozumitelné otázky a formulace, vymezujeme, na co je kladen důraz, čeho si všímat, a navádíme žáka na správné postupy a strategie, včetně toho, v jakých úrovních toho lze dosáhnout (například vnímáním ostatními smysly, redukcí množství atd.). Dále viz individuální práce se žákem v průběhu výuky.

Stupeň 3

I v tomto stupni podpory je základem u všech cílových skupin stupeň 1 a 2. Zajišťujeme intenzivní kontrolu správnosti postupů i u asistenta pedagoga, jestliže je doporučen poradenským pracovištěm (SPC). Soustředíme se především na kontrolu sebeobslužných dovedností a návyků, na správný nácvik a používání kompenzační pomůcky, na orientaci v prostoru a další specifické dovednosti, jako je například předbraillský výcvik a nácvik psaní a čtení v bodovém písmu (Braillova abeceda), které zařazujeme v případě potřeby do hodin speciální péče.

Stupeň 4

Tento stupeň podpory vychází u všech cílových skupin ze stupňů 1, 2 a 3. Průběžnou kontrolu provádíme společně s asistentem pedagoga častěji a intenzivněji. Stejně tak kontrolu adekvátní interakce. Učivo žákovi, který má výrazné obtíže ve zrakovém zpracování nebo dané vjemy nevidí, a z tohoto důvodu nestíhá, rozložíme na malé části, při kterých může použít i různé kompenzační techniky a pomůcky, zohledníme čas při jeho práci. Dbáme na to, aby samostatnost byla v souladu s jeho zrakovým postižením. Učivo v případě potřeby modifikujeme.

Stupeň 5

Stejně jako u předcházejícího stupně podpory vycházíme u všech cílových skupin ze stupňů podpory 1, 2, 3 a 4. Tento stupeň podpory poskytujeme žákům nevidomým, s těžkým zrakovým postižením nebo žákům se souběžným postižením více vadami a podporu podmiňujeme žákovými možnostmi a schopnostmi (viz individuální práce se žákem bě­hem výuky).

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. BASLEROVÁ, P. a kol. Metodika práce se žákem se zrakovým postižením. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3307-3.

2. KEBLOVÁ, A. Integrované vzdělávání dětí se zrakovým postižením. Praha: Septima, 1996. ISBN 80-85801-65.