Katalog podpůrných opatření

4.2.8

Prevence únavy a podpora koncentrace pozornosti

  • Jana Janková
Oblast podpory:
  • Modifikace vyučovacích metod a forem
Cílové skupiny:
  • ZŠ - 1. stupeň
  • ZŠ - 2. stupeň


Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

  • Žák nevidí na tabuli.
  • Žák s obtížemi pracuje s textem (Braillovo písmo, zvětšený text, optické rehabilitační pomůcky).
  • Žák minimálně komunikuje.

Popis opatření

V čem spočívá

Získávání informací jak ve škole, tak mimo školu je založeno na vnímání zrakem. Je-li zrakové vnímání oslabeno, potřebujeme na získání co nejpřesnějšího zrakového vjemu hodně energie. Z toho vyplývá rychlý nástup únavy u žáků se zrakovým postižením, kteří pracují zrakem. U nevidomých vyplývá rychlý nástup únavy ze soustředění se na vjemy sluchové a hmatové a jejich vyhodnocování. Prevencí únavy je tedy u slabozrakých zajištění optimálních podmínek pro zrakovou práci (světelné podmínky, texty, barva, kontrast atd.), u nevidomých je třeba zajistit klid na orientaci v průběhu hodiny. Je možné zařadit krátký odpočinek.

Čemu pomáhá

  • Učitel vytváří podmínky pro oddálení nástupu únavy ze zrakové práce.
  • Umožňuje krátký odpočinek, který dovolí soustředění žáka se ZP v dalších částech hodiny.
  • Snižuje objem zadávaných úkolů.
  • Zajišťuje klid na práci jednotlivých žáků.
  • Motivuje a aktivizuje žáky se ZP k činnosti dostatečným množstvím podnětů a zajímavými podněty.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Ve všech věkových kategoriích je prevencí únavy u žáků pracujících zrakem střídání in­ten­zivní zrakové práce s činností, která je pro zrak odpočinková (např. vlastní čtení střídat s poslechem). Je vhodné do hodin vkládat cvičení pozornosti a zrakového vnímání (formou hry – Kimovy hry, shody a rozdíly), využívat metody aktivního učení, motivovat pro konkrétní činnost, dohlédnout na dodržování zrakové hygieny (optimální osvětlení, čistota optiky – brýlí, používání brýlí). Vhodný je rovněž nácvik relaxačních technik (palming), úprava pracovních předloh a textů (omalovánky, dokreslování, prohlížení obrázků, vyhledávání detailů v obrázku, zvětšování, barevné zvýrazňování, použití optimálního kontrastu apod.), využívání sytých barev, dohled na dodržování pravidel okluzní terapie, zařazování pleoptických cvičení, dohled na správné využívání speciálních optických po­můcek (lupy, dalekohledové systémy).

U nevidomých žáků předpokládáme únavu vyplývající z potřebného soustředění na práci hmatem (poznávání předmětů, předbraillská příprava, tyflografika, orientace v prostoru). Doporučuje se střídání činností, začlenění odpočinku. Únavu ve školním prostředí přináší také hlučné prostředí, které nedává příliš prostor pro orientaci sluchem (při vyučování: „Co se děje?“, „Kdo mluví?“). Potřebnou koncentraci podpoří možnost odpočinku při jiné činnosti, relaxace pomocí prvků jógy apod.

U žáků s kombinací postižení předpokládáme menší schopnost soustředění. Pozornost žáků se často soustředí pouze na to, co je zajímá (jídlo, oblíbená hračka, písnička). Při kombinaci postižení je třeba vycházet z individuálních možností žáka.

Na co klást důraz

  • U slabozrakých, tj. u těch žáků, kteří se vzdělávají zrakem, je třeba oddalovat nástup únavy (většinou ze zrakové práce) vkládáním odpočinku, střídáním činností, nácvikem a využíváním relaxačních technik, úpravou podmínek (pracovní místo, texty).
  • U nevidomých je třeba zajistit vhodné prostředí (pracovní místo, klid na práci, chápání potřeb žáka se ZP vidícími spolužáky a naopak, komunikace).

rizika

  • Pedagog nesleduje a nevnímá rychlý nástup únavy u žáků.

Ilustrační příklad

Žák se zrakovým postižením (slabozraký) při hodině ČJ – čtení a literární výchova v 5. ročníku ZŠ. Cílem hodiny je seznámit se s dílem K. Čapka pro děti – Dášeňka. Učitelka ukazuje žákům podobiznu autora, obrázek rodného domu v Malých Svatoňovicích a další materiál, kterým přiblíží život spisovatele. Je nutné, aby obrazový materiál dostal žák se ZP do ruky, případně aby stál před interaktivní tabulí nebo monitorem, kam jsou obrazy promítány. Učitelka průběžně zadává kontrolní otázky, kterými si ověřuje pochopení učiva. Při hlasitém čtení úryvku z Dášeňky začne žák se ZP první, přečte několik řádků (4–5) a dále text nesleduje, pouze poslouchá. S ostatními pak plní kontrolní otázky, které zjišťují, jak textu porozuměl. Nevidomému žákovi popisujeme obrazy slovně, máme připravenou Dášeňku v Braillově písmu.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Opatření není rozepsáno do stupňů podpory.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. BASLEROVÁ, P. a kol. Metodika práce se žákem se zrakovým postižením. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3307-3.

2. FINKOVÁ, D.. LUDÍKOVÁ, L.. RŮŽIČKOVÁ, V. Speciální pedagogika osob se zrakovým postižením. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. ISBN 978-80-244-1857-5.

3. HAMADOVÁ, P.. KVĚTOŇOVÁ, L.. NOVÁKOVÁ, Z. Oftalmopedie. Brno: Paido, 2007. ISBN 978-80-7315-159-1.

4. MORAVCOVÁ, D.. MATOUŠKOVÁ, E. Rozvoj dovedností zrakového vnímání. Praha: IAZT, 2011. ISBN 978-80-254-9877-4.