Katalog podpůrných opatření

4.2.7

Podpora motivace žáka

  • Jana Janková
Oblast podpory:
  • Modifikace vyučovacích metod a forem
Cílové skupiny:
  • ZŠ - 1. stupeň
  • ZŠ - 2. stupeň


Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

  • Žák se zapojuje do činností pouze na vyzvání.
  • Žák se nehlásí při vyučování, o přestávkách sedí na místě, s nikým se nebaví.
  • Některé činnosti, např. v TV, PV, VV, nechce dělat (bojí se, aby něco nepokazil, aby se neuhodil).

Popis opatření

V čem spočívá

Ve volbě takových postupů, metod, organizačních forem, které zajistí aktivní přístup žáků k vyučování a udrží jejich pozornost. Důležité je spravedlivé hodnocení se zdůrazněním pozitivních prvků – hodnotit a chválit slovy, ne gesty a mimikou. Pro žáka se ZP je důležité připravit dostatek podnětů pro příjem informací všemi smysly. Cílem je snížit informační deficit.

Čemu pomáhá

  • Vytváří podmínky pro efektivní učení, tj. Pro rychlejší osvojení a zapamatování učiva.
  • Pedagog podporou motivace pomáhá objevování souvislostí, jevů, schopnosti aplikovat poznatky, podpůrné opatření vede k psychické pohodě žáka.
  • Pedagog vytváří podmínky k oddálení nástupu únavy ze zrakové práce žáka i z práce náhradními smysly.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

K motivaci žáků slouží především zrakové podněty (barevné hračky, pěkné, graficky upra­vené učebnice, obrazový materiál, přehledné tabule a další pomůcky). Je vhodné se ubezpečit, jak žák vnímá to, co je předmětem vzdělávání (návštěvy divadelních představení, planetária, kina, vycházky do přírody). Předem je nutné počítat se snížením zrakové ostrosti do dálky, horší orientací v prostoru, případně s jinou reakcí na světlo než u intaktních žáků (světloplachost nebo šeroslepost). Střídáme metody práce, podporujeme přirozenou aktivitu žáků, zdravé sebevědomí. Všechna znázornění je třeba mít připravena na velkém formátu (A4, A3) s jednoduchými a výraznými konturami s barevně vyznačenými plochami. Přírodniny a další ukázky je třeba nesledovat pouze zrakem, ale tam, kde je to možné, nechat žákovi předmět také ohmatat. Doporučuje se vnímání zrakem doplňovat vnímáním ostatními smysly, hodně chválit, používat slova, slabozraký žák pouze omezeně, případně zkresleně vnímá mimoslovní komunikaci.

U nevidomých využíváme ostatní smysly k doplnění těžce poškozeného zraku, nebo dokonce jako náhradu za chybějící zrakové vnímání. Jako názor využíváme reálné předměty – pokud je to možné. Zejména při výuce mimo třídu dbáme na bezpečnost (při nárazu do čehokoli by motivace, např. k pohybu, utrpěla). Pro předcházení ztrátě motivace k učení je třeba zajistit dostatečně klidné prostředí, aby bylo možné soustředit se na vnímání podnětů především sluchem, případně hmatem. Motivaci k učení podporuje pozitivní hodnocení, vyzdvižení toho, co žák zvládl. Je důležité pozitivně hodnotit co nejčastěji.

Spolu s motivací k osvojení učiva je třeba žáky (slabozraké i nevidomé) motivovat k práci s kompenzačními pomůckami. Vliv na motivaci má pozitivní hodnocení a zpětná vazba, které souvisejí s potřebnou strukturalizací učiva. Předcházíme tak chybnému plně­ní úkolů a případnému přeučování chyby. Nezanedbatelný vliv má také upravené a zajímavé prostředí třídy, školy a jejího okolí, čistota a upravenost sociálního zázemí školy.

Na co klást důraz

  • Žáky motivujeme střídáním činností, aktivizací, využíváním různých vyučovacích fo­rem, využíváním sluchových, hmatových, ale i čichových a chuťových podnětů.
  • Podporujeme samostatnost, sebevědomí, překonávání strachu z neznáma.

rizika

  • Časově náročná tvorba speciálních názorných pomůcek.
  • Ztráta motivace při špatné zkušenosti, např. po nárazu do překážky.

Ilustrační příklad

V hodině TV na 1. stupni ZŠ – překonání překážky. Žáci cvičí překonávání jednotlivých překážek překážkové dráhy. Těžce slabozraký žák má za úkol přelézt švédskou bednu, kterou má sníženou tak, aby mu dosahovala do pasu. Žák dostane příležitost si bednu prohlédnout zblízka, osahat, zjistit, že na všech stranách bedny leží žíněnky. Učitel slovně upozorní na některé drobnosti, např. otvory v jednotlivých dílech bedny. Pak žák s dopomocí na bednu vyleze a s dopomocí se po břiše spustí dolů. (Mnoho těžce slabozrakých má od lékaře doporučeno minimalizovat otřesy hlavy a prudké údery do hlavy – proto žáka nenecháme seskakovat.) Při správném provedení je žák pochválen a uspokojení z dobře provedeného úkolu a překonání strachu ho může motivovat k další pohybové činnosti.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Opatření nerozepisujeme do stupňů podpory. Podporu motivace žáka je třeba provádět ve všech stupních bez rozdílu.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. BASLEROVÁ, P. a kol. Metodika práce se žákem se zrakovým postižením. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3307-3.

2. FINKOVÁ, D.. LUDÍKOVÁ, L.. RŮŽIČKOVÁ, V. Speciální pedagogika osob se zrakovým postižením. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. ISBN 978-80-244-1857-5.

3. HÁJKOVÁ, V.. STRNADOVÁ I. Inkluzivní vzdělávání. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-3070-7.

4. HAMADOVÁ, P.. KVĚTOŇOVÁ, L.. NOVÁKOVÁ, Z. Oftalmopedie. Brno: Paido, 2007. ISBN 978-80-7315-159-1.