Katalog podpůrných opatření

12.2.4

Školní psycholog

  • Pavlína Baslerová
Oblast podpory:
  • Personální podmínky
Cílové skupiny:
  • ZŠ - 1. stupeň
  • ZŠ - 2. stupeň


Projevy na straně žáka, na které uvedená forma ­personálního/organizačního zabezpečení reaguje

  • Žák potřebuje individuální podporu v osobnostním rozvoji.
  • Žák potřebuje individuální podporu v eliminaci nežádoucích projevů chování.
  • Ve třídě je třeba realizovat aktivity podporující zdravé klima třídy.
  • Učitel vyžaduje metodickou podporu při vzdělávání žáka s SVP.

Popis opatření

V čem spočívá

Školní psycholog (ŠP) nepatří dnes k základní sestavě standardního školního pora­denského pracoviště přesto, že o jeho místě ve škole málokdo pochybuje . Stejně jako školní speciální pedagog se zabývá především včasnou identifikací žáků s potřebou podpůrných opatření a vytvářením (případně i realizací) strategií a postupů vedoucích k odstranění či zmírnění výukových problémů. Poskytuje rovněž krizovou intervenci.

Na rozdíl od psychologa ŠPZ nemůže školní psycholog uskutečňovat psychologickou diagnostiku za účelem vytvoření doporučení k integraci žáka vedoucí k finanční částce se vzděláváním žáka normativně svázané. Při dobré komunikaci s pedagogickým sborem však může sehrát významnou roli nejen v podpoře vzdělávání samotných žáků, ale může přispět k celkově pozitivnímu klimatu školy.

Čemu pomáhá

  • Vytvoření zdravého třídního klimatu při vzdělávání heterogenních skupin žáků v jednom třídním kolektivu.
  • Vzdělávání žáka se závažným stupněm potřeby podpůrných opatření (neschopného plně se zapojit do spolupráce se třídou) v kolektivu intaktních žáků.
  • Vytvoření podmínek pro týmovou spolupráci.
  • Více příležitostí k individuální práci se žákem (i s ostatními žáky ve třídě).
  • Možnost lépe poznat osobnost žáka (žáků).

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Výše úvazku přímé práce je školnímu psychologovi určena legislativně ve výši 20–24 hodin týdně. Konkrétní výši určí ředitel školy ve vnitřním předpisu školy.

Školní psycholog získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu psychologie. Náplň práce související s výkonem činnosti školního psychologa je uvedena v příloze č. 3 k vyhlášce č. 72/2005 Sb.:

Standardní činnosti školního psychologa:

1. Diagnostika, depistáž

  • Spolupráce při zápisu do 1. ročníku základního vzdělávání.
  • Depistáž specifických poruch učení na základních a středních školách.
  • Diagnostika při výukových a výchovných problémech žáků.
  • Depistáž a diagnostika nadaných dětí.
  • Zjišťování sociálního klimatu ve třídě.
  • Screening, ankety, dotazníky ve škole.

2. Konzultační, poradenské a intervenční činnosti

  • Péče o integrované žáky (pomoc při sestavování individuálního vzdělávacího plánu, vedení).
  • Individuální případová práce se žáky v osobních problémech (konzultace, vedení).
  • Krizová intervence a zpracování krize pro žáky, pedagogické pracovníky a zákonné zástupce.
  • Prevence školního neúspěchu žáků (náprava, vedení apod.).
  • Kariérové poradenství u žáků.
  • Techniky a hygiena učení (pro žáky).
  • Skupinová a komunitní práce se žáky.
  • Koordinace preventivní práce ve třídě, programů pro třídy apod.
  • Podpora spolupráce třídy a třídního učitele.
  • Individuální konzultace pro pedagogické pracovníky v oblasti výchovy a vzdělávání.
  • Konzultace se zákonnými zástupci při výukových a výchovných problémech dětí.
  • Pomoc při řešení multikulturní problematiky ve školním prostředí.

3. Metodická práce a vzdělávací činnost

  • Participace na přípravě programu zápisu do 1. ročníku základního vzdělávání.
  • Metodická pomoc třídním učitelům.
  • Pracovní semináře pro pedagogické pracovníky (konzultace a metodické vedení).
  • Účast na pracovních poradách školy.
  • Koordinace poradenských služeb poskytovaných ve škole (výchovný poradce, školní metodik prevence, třídní učitelé).
  • Koordinace poradenských služeb mimo školu a spolupráce se školskými poradenskými zařízeními, zdravotnickými a dalšími zařízeními.
  • Metodická intervence z psychodidaktiky pro učitele, včetně podpory při tvorbě školního vzdělávacího programu.
  • Besedy a osvěta (pro zákonné zástupce).
  • Prezentační a informační činnost.
  • Participace na přípravě přijímacího řízení ke vzdělávání na střední škole.

Ustanovení pracovní pozice školního psychologa je plně v kompetenci ředitele školy. Bohužel však nejde o pedagogickou pozici, na jejíž zřízení by škola dostala navýšený rozpočet. Problém financování ŠP je možné řešit:

  • Prostřednictvím rozvojového programu MŠMT.
  • V praxi někdy žel i snížením nenárokových složek platu ostatním pedagogům školy.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Školní psycholog plní velmi důležitou úlohu v nastavení a udržení zdravého klimatu celé školy i jednotlivých tříd. Působí preventivně i proti ostrakizaci žáků se zdravotním či sociálním problémem. Není rozhodující, do kterého stupně podpory jsou žáci v dané škole zařazeni, i když je jisté, že formy práce školního psychologa jsou do jisté míry ovlivněny i tímto faktorem.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, v platném znění.

2. Nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálněpedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků.

3. Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, v platném znění.

4. http://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/rozvojovy-program-na-podporu-skolnich-psychologu-a-skolnich.