Projevy na straně žáka, na které uvedená forma
personálního zabezpečení reaguje

• Negativní vztah žáků ke škole.
• Nízká vnitřní motivace žáků k participaci na životě školy.
• Porušování školních či třídních pravidel.
• Neadekvátní fungování a komunikace v heterogenní věkové skupině.
• Ohrožení nepřijetím do třídního/školního kolektivu.
• Nedostatečná sociální zralost/vyspělost.

Popis opatření

V čem spočívá

Koordinátor žákovského parlamentu je pedagogický či nepedagogický pracovník školy, který pomáhá žákům organizovat celoškolní žákovskou samosprávu (žákovský parlament, rada, sněm apod.). Podporuje žáky v jejich vlastní aktivitě: nedělá práci za ně, ale pomáhá vytvářet podmínky pro to, aby si poradili sami.

Cílem žákovského parlamentu je, aby si žáci všímali toho, co se ve škole a jejím okolí děje, zamýšleli se nad tím, co se jim líbí a nelíbí, a zejména pak nad tím, co a jak mohou vlastními silami změnit k lepšímu. Díky žákovskému parlamentu se žáci učí spolupráci a vzájemnému respektu, přijímají odpovědnost za svou práci, budují si vztah ke svému okolí, upevňují v sobě pocit, že svou aktivitou mohou své okolí výrazně ovlivňovat, a v neposlední řadě rozvíjejí řadu pro život potřebných dovedností (dokážou kolektivně naplánovat nějakou akci, rozdělit si úkoly, komunikovat o ní apod.).

Žákovský parlament tvoří skupina žáků z různých tříd, kteří se scházejí za účelem sdílení informací ze tříd a organizování rozličných aktivit pro celou školu. Každá třída má obvykle dva zástupce, ideální je, jsou-li v parlamentu zastoupeny všechny třídy z prvního i druhého stupně ZŠ, případně všechny třídy SŠ. Zástupci jsou do parlamentu demokraticky voleni svými spolužáky, parlament obvykle spolupracuje i s žáky dobrovolníky, kteří mají chuť pro školu něco dělat.

Žáci se scházejí pravidelně, ideálně jednou týdně alespoň na 45 minut (mají-li žáci něco samostatně organizovat, nestačí jim scházet se jednou měsíčně – zapomenou, co se řešilo). Členové parlamentu pravidelně získávají informace od svých spolužáků ve třídách (prostřednictvím diskuse v třídnické hodině, ankety, výstavy fotografií či obrázků na zadané téma – například: „Nakresli místo, kde se ve škole necítíš dobře. Označ smajlíkem, jaké chování se ti líbí, jaké nelíbí.“). Na základě sebraných informací organizují aktivity na zlepšení prostředí školy či obce. O všem živě komunikují nejen se spolužáky, ale také s vedením školy a pedagogickými i nepedagogickými pracovníky, mnohdy i s představiteli obce a rodiči. Činnost žákovského parlamentu prostupuje celou školou. Jeho přínosy nezaznamenají jen zvolení členové, ale všichni žáci ve škole (každý žák je prostřednictvím svého zástupce vtahován do školního dění).

Jaké projekty žákovské parlamenty realizují?

– Vylepšení prostor školy (vymalování chodby, zajištění zrcadel na toaletách, vybudování šatních skříněk či herního koutu na chodbě).

– Spolupráce s obcí (úprava prostranství před školou, renovace obecního skate parku).

– Zlepšení vztahů ve škole (projektový den zaměřený na vztahy, bazárek her na přestávku).

– Zábavné akce (divadelní představení, turnaj v deskových hrách, výstava fotek).

– Vzdělávací akce (vzájemné doučování, besedy s cestovateli, projektový den o historii obce).

– Charitativní sbírky (na opuštěná zvířata, podpora osob s handicapem, adopce na dálku).

Čemu pomáhá

Fungující parlament ve škole pomáhá následovně:

Podporuje komunikaci napříč celou školou: žáci ze všech tříd jsou členy parlamentu (tedy svými spolužáky) pravidelně vedeni k tomu, aby vyjadřovali své názory a navrhovali řešení případných problémů či přicházeli s nápady na zlepšení života ve škole.

Podporuje pozitivní klima školy: žáci a učitelé se stávají jedním týmem, společně usilují o to, aby bylo ve škole všem dobře; žáci realizují své projekty, které zpestří den ve škole zábavnou akcí, mnohdy se zaměří na podporu dobrých vztahů či vzdělávací akce.

Rozvíjí odpovědnost žáků: žáci si uvědomují, že společně nesou odpovědnost za to, jak funguje společenství, jehož jsou členy, ať už se jedná o školu, či jakékoli jiné prostředí.

Posiluje proaktivní postoje žáků: žáci zažijí, že ve škole mohou něco změnit k lepšímu, začnou důvěřovat tomu, že jejich iniciativa a aktivita mohou mít praktický dopad na život.

Propojuje žáky napříč třídami: scházejí se žáci ze všech tříd, sdílejí, co se ve třídách děje, hledají společný zájem, spolupracují na školních projektech.

Podporuje rozvoj klíčových kompetencí:

• komunikativních (žáci formulují své myšlenky, vzájemně je sdílejí, učí se aktivně naslouchat a činit ve skupině rozhodnutí);
• k řešení problémů (žáci pojmenují problémové situace a ve spolupráci navrhují řešení);
• sociálních a personálních (žáci pracují na společném úkolu, vzájemně se respektují, podporují skupinu v dosažení cíle);
• občanských (žáci se zajímají o pocity a názory druhých, nabývají odvahu postavit se útlaku).

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Žákovský parlament je záležitostí celé školy.

Před založením parlamentu proškolíme celý pedagogický sbor, aby všichni učitelé věděli, proč parlament ve škole je, co od něj mohou čekat a jak žáky mohou podpořit. Koordinátorem parlamentu je někdo, kdo má o danou problematiku zájem a chce být žákům partnerem a průvodcem (spíše než vedoucím a mentorem – nejčastěji učitel, školní psycholog, zástupce vedení).

Práce koordinátora je svou povahou jiná než běžná výuka – koordinátor podporuje žáky nepřímo, na schůzkách je v pozadí, přičemž rozpozná, kdy žáci potřebují jeho pomoc, aby se neztratili. Proto je třeba mu poskytnout vzdělávací podporu. V ČR je k dispozici ucelená metodika (tištěné příručky i DVPP semináře uvedené níže). Práce zabere obvykle 6 vyučovacích hodin týdně (2 hodiny samotné zasedání parlamentu, 1 hodina příprava pedagoga, ١ hodina příprava se žáky, kteří se podílejí na vedení zasedání, ١ hodina komunikace a plánování s vedením školy, 1 hodina průběžná práce v „terénu“ mezi jednotlivými schůzkami). Nejlepší je, když jsou zaangažováni dva pracovníci a o práci se dělí – vzájemně sdílejí informace, střídají se, diskutují o možnostech efektivního fungování pro každou konkrétní školu.

Vedení školy vytvoří pro parlament příhodné podmínky: zajistí čas a prostor pro schůzky parlamentu i na pravidelné krátké diskuse se třídou; poskytne žákům vybavení (např. flipchart a fixy); uvolní žákům vhodné místo pro prezentaci (nástěnka na frekventovaném místě); zavede parlament do dokumentů školy; najde zdroj pro ohodnocení koordinátora (zhruba stejně náročná práce jako dobře odváděná třídnická práce).

Na co klást důraz

• Každá škola hledá optimální čas pro schůzky, možností je víc, inspirujte se v metodikách uvedených níže.
• Pokud nemůžete parlamentu vyčlenit vlastní místnost, vymezte mu alespoň kout v jakékoli místnosti, kde bude v době schůzek volno (učebna angličtiny, knihovna, jídelna).

Rizika

• Vedení školy koordinátorovi nezajistí metodickou a vzdělávací podporu. Neproškolený koordinátor má tendenci parlament „táhnout“, což umrtvuje aktivitu žáků; někdy naopak nechává na žácích vše dříve, než přivyknou novému stylu práce.
• Vedení školy nezajistí dostatečnou informovanost pedagogického sboru. Parlament zapojuje všechny žáky, vyžaduje tedy spolupráci všech třídních učitelů.
• Škola nemá prostředky na odměnu koordinátora. Řada škol tento problém vyřešila, stačí se na ně obrátit pro radu (viz odkazy níže).

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Příklady z praxe a kontakty na konzultační centra pro žákovské parlamenty fungující při základních školách ve všech krajích ČR: www.zakovskeparlamenty.cz.

Metodické materiály:

1. HAZLBAUER, T.; PETROVSKÁ, K.; HOTOVÝ, F. Žákovské projekty: jak dělat projekty, aby je žáci realizovali samostatně. Praha: Gemini, 2012.

2. Hazlbauer, T.; Petrovská, K.; Hotový, F. Žákovský parlament I. Jak začít s parlamentem, aby brzy neskončil. Praha: Gemini, 2012.

3. Hazlbauer, T.; Petrovská, K.; Hotový, F. Žákovský parlament II. Jak vybrat zástupce tříd a udělat z nich dobrý tým. Praha: Gemini, 2012. 50 s.

4. Hazlbauer, T.; Petrovská, K.; Hotový, F. Žákovský parlament III. Jak vést zasedání, aby nás to bavilo. Praha: Gemini, 2012.

5. Froněk, J.; Bucvanová, E.; Karafiát, K. Žákovský parlament na prvním stupni: pomocník pro koordinátora parlamentu. Praha: Gemini, 2013.

6. HOTOVÝ, F. et al. Politeia – Výchova demokratického občana. Praha: Gemini, 2008.

DVPP: (www.cedu.cz/pro-ucitele)

1. Trénink koordinátora parlamentu I. Jak začít s parlamentem, abychom brzy neskončili? (6 hod.).

2. Trénink koordinátora parlamentu II. Jak vybrat zástupce ze tříd a udělat z nich dobrý tým? (6 hod.).

3. Trénink koordinátora parlamentu III. Jak vést zasedání, aby nás to bavilo? (6 hod.).

٤. Žákovský parlament na ١. stupni: Jak začít s parlamentem již na prvním stupni? (6 hod.).

5. Seminář pro pedagogický sbor: Žákovský parlament v životě školy (4 hod.).

Kurzy pro žáky: (www.cedu.cz/pro-zaky)

1. Zážitkový kurz pro žáky: Trénink dovedností členů žákovského parlamentu.

2. Kompletní metodickou podporu zajišťuje Centrum pro demokratické učení, o. p. s. (www.cedu.cz).