Projevy na straně žáka, na které uvedená forma ­personálního zabezpečení reaguje

• Ohrožení neochotou rodičů řešit tíživou sociální situaci rodiny.
• Ohrožení neochotou rodičů spolupracovat na řešení tíživé sociální situace žáků se školou.
• Ohrožení neochotou rodičů dbát na docházku žáků do školy, která ve výsledku škole znemožňuje, aby rodině (žákovi) efektivně pomáhala.
• Ohrožení neochotou některých dobrovolnických organizací a zástupců úřadů spolupracovat na řešení s rodinami a školou.

Popis opatření

V čem spočívá

Rozšíření poradenského pracoviště školy, jež se zpravidla omezuje pouze na výchovného poradce a metodika prevence, o dalšího pracovníka, který má na starosti sociální problematiku rodin. Sociální pedagog řeší sociální situaci žáků a její negativní dopady na vzdělávání, pravidelnou školní docházku, fungování základních společenských mechanismů v rodině a přítomnost základních sociálních a hygienických návyků u žáků. Sociální pedagog je členem širšího poradenského týmu, který souhrnně řeší na první úrovni sociální, psychologické a vzdělávací předpoklady žáků, na druhé úrovni pak výchovné problémy a dopady školní absence na vzdělávání a rozvoj žáka.

Čemu pomáhá

• Je poradním orgánem školy usilujícím o zmírnění důsledků nebo přímo eliminaci dopadu sociokulturně znevýhodněného prostředí na žáka.
• Navrhuje a spolurealizuje podpůrná opatření zaměřená na pomoc a podporu žákovi při jeho vzdělávání a společenském rozvoji.
• Úzce spolupracuje především s rodiči a pedagogy, tedy s lidmi klíčovými pro vzdělávání a celkový rozvoj žáka.
• Konzultuje s pedagogy, jak se nejlépe vypořádat s negativními dopady sociální zanedbanosti, a radí rodičům, jak reagovat na tíživou sociální situaci, aby nebránila nejen intelektuálnímu rozvoji žáka.
• Oslovuje jménem školy různé organizace, možné sponzory a úřady s prosbami o pomoc s řešením konkrétních případů sociální tíže.
• Úzce spolupracuje s kurátory a různými dobrovolníky ve snaze usnadnit rodině fungování nejen v oblasti vzdělávání, ale také v jiných společenských oblastech.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Sociální pedagog s pomocí ostatních pedagogů sleduje a vyhodnocuje školní docházku žáků a komplexně jejich rodinnou situaci. V případě odhalení nežádoucích jevů jedná osobně s rodiči, pedagogy, kurátory a různými dobrovolnými pracovníky, ať už jednotlivě, nebo v podobě tripartitních jednání na tzv. výchovných komisích. Dlouhodobě sleduje problematické případy a dodržování výchovných opatření, která na výchovných komisích byla dohodnutá. Pravidelně informuje všechny zúčastněné strany o nových poznatcích, které se případů týkají. Spolu s dalšími pracovníky poradenského pracoviště trvale vede kartotéku žáků obsahující poznatky z oblastí sociálního a zdravotního znevýhodnění i z dalších klíčových oblastí. Na základě těchto poznatků se podílí na návrzích a realizaci konkrétních podpůrných a výchovných opatření u jednotlivých žáků.

Příklad konkrétních aktivit vedoucích k podpoře žáka (úroveň rozpoznání problému):

Kontaktování zákonného zástupce a nabídka služeb školy – ve chvíli, kdy sociální pedagog vyhodnotí, že dochází k narušení nejen intelektuálního rozvoje žáka (např. neúměrnou absencí, nežádoucím jednáním žáků ve škole či mimo ni, viditelným sociálním zanedbáním), kontaktuje třídního učitele, nebo přímo rodiče a domluví se s nimi na dalším postupu (pohovor zákonného zástupce s třídním učitelem nebo se sociálním pedagogem). Během jednání s rodičem nabídne dotyčný zástupce školy konkrétní kroky a opatření, které může zajistit škola, aby rodině pomohla.

Plnění zakázek třídního učitele a nabídka spolupráce – ve chvíli, kdy třídní učitel dojde k závěru, že rodiče dítěte nespolupracují, a vyčerpá své možnosti nabídek spolupráce směrem k rodině, kontaktuje sociálního pedagoga a požádá ho o pomoc v daném případě. Sociální pedagog v návaznosti na to nabídne řešení (zpravidla výchovnou komisi za účasti zákonného zástupce, třídního učitele a sociálního pedagoga, případně dalších členů školního poradenského pracoviště). Cílem výchovné komise je nabídnout rodičům pomoc ze strany školy a domluvit s nimi společný postup vedoucí ke zlepšení podmínek rozvoje žáka.

Žádost o spolupráci kurátora a domluvení společného postupu – u obzvláště problematických případů, kdy se škole nepodaří nastavit spolupráci ani po zapojení kombinované složky třídní učitel – sociální pedagog, kontaktuje sociální pedagog příslušného pracovníka OSPOD a domluví se s ním na dalším postupu (výchovná komise s účastí kurátora – pořádá škola, případová konference s účastí školy – pořádá kurátor, vyžádaná návštěva kurátora v rodině, vyžádaný pohovor kurátora s rodičem a žákem). Cílem je rozšířit nabídku pomoci směrem k rodině.

Zmíněné aktivity mají jistou posloupnost a návaznost, mohou být ovšem realizovány i nezávisle na sobě.

Příklad konkrétních aktivit vedoucích ke zmírnění důsledků sociálního znevýhodnění
(úroveň řešení problému)

• pohovor sociálního pedagoga se zákonným zástupcem;
• konzultace sociálního pedagoga s třídním učitelem;
• konzultace sociálního pedagoga s kurátorem;
• řízení výchovných komisí (příprava, vedení jednání, dohled nad plněním závěrů jednání);
• účast na případových konferencích;
• účast na jednání institucí zajišťujících prevenci nežádoucích jevů v životě a vzdělávání dětí a mládeže.

Na co klást důraz

• Jednat s rodiči na partnerské úrovni.
• Jednat s OSPOD na partnerské bázi.

Rizika

• Nedostatek financí na plat sociálního pedagoga.
• Neochota učitelů se sociálním pedagogem spolupracovat.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 2

Roli sociálního pedagoga zastává externí nebo interní pedagogický pracovník. Je sdílený pro skupinu 10 a více žáků s potřebou podpůrných opatření ve 2. nebo 3. stupni podpory. Dle potřeby může pracovat se žáky individuálně. Doporučená přítomnost ve škole je jeden den v týdnu.

Stupeň 3

Roli sociálního pedagoga realizuje interní pedagogický pracovník. Je sdílený pro skupinu 20 a více žáků s potřebou podpůrných opatření ve 2. nebo 3. stupni podpory. Dle potřeby může pracovat se žáky individuálně. Doporučovaná přítomnost ve škole je 2 dny v týdnu.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. LAUNIKARI; PUUKARI, S. Multikulturní poradenství: teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě. Praha: Dům zahraničních služeb MŠMT, 2009.

2. FISCHER, S.; ŠKODA, J. Sociální patologie: analýza příčin a možnosti ovlivňování závažných sociálně patologických jevů. Praha: Grada, 2009.

3. KRAUS, B. Základy sociální pedagogiky. Praha: Portál, 2008.

4. KRAUS, B.; HRONCOVÁ, J. Sociální patologie. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007.

5. KRAUS, B.; POLÁČKOVÁ, V. Člověk – prostředí – výchova: k otázkám sociální pedagogiky. Brno: Paido, 2001.

6. PŘADKA, M.; KNOTOVÁ, D.; FALTÝSKOVÁ, J. Prostředí a výchova. In Kapitoly ze sociální pedagogiky. Brno: PdF MU, 1999.

7. KUČEROVÁ, S. Člověk, hodnoty, výchova: kapitoly z filosofie výchovy. Brno: vlastním nákladem, 1996.

8. WROCZYNSKI, R. Sociálna pedagogika. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladatel’stvo, 1968.