Katalog podpůrných opatření

12.2.6

Komunikátor „škola–rodina“

  • Marek Lauermann
Oblast podpory:
  • Personální podmínky
Cílové skupiny:
  • ZŠ - 1. stupeň
  • ZŠ - 2. stupeň


Projevy na straně žáka, na které uvedená forma ­personálního zabezpečení reaguje

  • Nejasné vymezení role rodičů v životě školy.
  • Neporozumění vyučovacímu jazyku školy.
  • Komunikační bariéry dané odlišností kulturního či náboženského prostředí.
  • Nefunkčnost komunikačních nástrojů mezi školou a rodiči.

Popis opatření

V čem spočívá

Podpůrné opatření spočívá v ustanovení role koordinátora, který řídí proces spolupráce a komunikace mezi školou a rodiči a zodpovídá za něj. Vzhledem k tomu, že vzdělávání začíná v rodině, je třeba, aby škola vysvětlila rodičům, co dělá. Jen tak může rodina reflektovat její činnost a úsilí a obě strany ví, kde si mohou vzájemně pomoci. Nadto je třeba, aby ve škole vzniklo prostředí, které je příjemné nejen pro žáky, ale i pro rodiče. S těmito úkoly může velmi pomoci koordinátor, který spolupracuje s vedením školy a rodiči na vytvoření a fungování přátelského prostředí. Koordinátor rodičům zároveň pomáhá pojmenovat jejich obavy a problémy a posiluje zapojení rodičů do procesu vzdělávání jejich dětí. Člověk vykonávající tuto pozici bývá nazýván jako komunitní koordinátor, občas jako koordinátor spolupráce školy a rodiny.

Čemu pomáhá

  • Podporuje školu v otevřené komunikaci s potenciálními i stávajícími partnery při budování školy jako otevřeného centra vzdělávání v obci.
  • Umožňuje překonávat možné překážky a vytváří vhodné podmínky k zapojení co nejširšího spektra rodičů do aktivit školy spolu s možností více se začlenit do života školy.
  • Rodiče, ale později i širší komunita, mohou být jako odborníci ve své profesi zapojeni do speciálních programů, mohou pomáhat při opravách školy nebo konat dobrovolný dohled při sportovních a kulturních akcích.
  • Koordinátor se může efektivně podílet na řešení sociálních problémů širšího okolí. Škola již nebude pouze vzdělávací institucí určenou dětem, ale stane se místem pro setkávání, vlastní vzdělávání a centrem komunitního rozvoje regionu.
  • Škola přestane být „základní škola tam a tam“, ale stane se z ní „naše škola“.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

V první řadě je třeba jasně definovat roli a pozici komunitního koordinátora v dané škole. Jako člen školního týmu bude komunitní koordinátor, který je podřízen přímo vedení školy, spolupracovat se sdružením rodičů, projektovými týmy zapojenými do rozvoje školy a s různými složkami a představiteli komunity. Jeho úkolem je komunikace s vedením školy v otázkách plánování, komunikace s rodiči a sociálními partnery školy a mapování jejich požadavků, příprava komunitních aktivit, organizace aktivit, včetně finančního zajištění a koordinace všech činností. Současně by se měl starat o komunikaci s veřejností a propagaci aktivit školy, a to zejména s ohledem na dostupnost a přívětivost formy a obsahu předávaných informací vzhledem k překážkám, které mohou nastat vlivem jazykových, kulturních či technologických aspektů. Tyto aspekty zohledňuje při prezentaci školy v médiích (regionální tisk, regionální rozhlasové stanice), ale zároveň by se měl podílet na přípravě webových stránek školy.

Ilustrační příklad

Příkladem dobré praxe může být škola, která má vytvořeny jasné strategie práce s rodiči ze sociálně ohrožených skupin, přičemž tyto strategie detailně zohledňují různé typy ohrožení. Ve škole působí pověřený komunitní koordinátor, jehož úvazek vyčleněný na tyto činnosti tvoří minimálně 50 % jeho pracovního fondu. Rodinám je poskytována podpora v oblasti sociální práce. Škola funguje jako komunikátor mezi rodinou a širší veřejností, případně státní správou. Škola je připravena rodičům pomoci při řešení sociálních problémů. Snaží se iniciovat vznik rodičovských skupin z řad sociálně ohrožených rodin s cílem najít v těchto aktivních rodičích dobrovolníky, kteří budou postupně zapojováni do aktivit vedoucích k naplnění strategií spolupráce mezi školou a rodiči.

Na co klást důraz

  • K zásadním požadavkům na osobnost komunitního koordinátora patří kreativita, organizační schopnosti a komunikativnost.
  • Vybavit koordinátora kompetencemi pedagoga, projektového manažera, sociálního pracovníka a marketingového manažera.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

Rodičům je podána základní informace o možnostech komunikace se školou a vyhledání případné podpory při řešení jejich problémů či potřeb spojených s výukou jejich dětí. Jsou vyhrazeny hodiny, ve kterých mohou rodiče škole sdělit své potřeby, pro které je pak příslušnými pracovníky pověřenými vedením školy hledáno adekvátní řešení. Koordinaci těchto činností provádí pracovník, jehož obsah pracovní činnosti mj. tvoří aktivity odpovídající činnosti komunitního koordinátora. Jeho činnost je nepravidelná a odehrávající se pouze v případě potřeby. Tuto činnost, příslušející svojí povahou a rozsahem do náplně práce komunitního koordinátora, může vykonávat například ředitel školy ve spolupráci s menším či větším počtem podřízených zaměstnanců.

Stupeň 2

Škola pořádá pravidelná setkání s rodiči za účelem aktivního mapování a monitoringu jejich potřeb. K tomu využívá různé nástroje, např. moderovaná setkání, dotazníky, fokusové skupiny, veřejné diskuse. S ohledem na hlavní definované priority rodičovských potřeb je cíleně nabízena pomoc rodičům, kteří mohou spadat do skupin ohrožených některou z forem sociálního znevýhodnění. Koordinaci těchto činností má v kompetenci pověřený komunitní koordinátor, který je sdílený pro skupinu 10 a více žáků s potřebou podpůrných opatření ve 2. nebo 3. stupni podpory.

Stupeň 3

Škola se snaží aktivně rozvíjet kompetence a dovednosti rodičů tak, aby se dokázali zapojit do života školy a mohli poskytovat adekvátní podporu v procesu vzdělávání svých dětí. Kromě poradenství jsou rodičům nabízeny i vzdělávací aktivity, které směřují k posílení jejich rodičovských kompetencí, porozumění jazyku, ve kterém probíhá výuka, a také pochopení cílů vzdělávání a principů fungování školy. Koordinaci těchto činností má v kompetenci pověřený komunitní koordinátor, který je sdílený pro skupinu 20 a více žáků s potřebou podpůrných opatření ve 2. stupni nebo 3. stupni podpory.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. LAUERMANN, M. Proč jsou školy dobrým centrem komunity. In: Sborník příspěvků: Mezinárodní konference o komunitním vzdělávání. 1.–4. listopadu 2004 [online]. Unhošť u Prahy [cit. 2005-01-26]. Dostupné na www: <http://www.komunitnicentrum.cz/konference>.

2. LAUERMANN, M. Proč jsou školy dobrým centrem komunity a obce. In: Proměny pedagogiky. Praha: Univerzita Karlova, 2005. S. 212–218.

3. LAUERMANN, M. Komunitní škola a její knihovna. In: Školské knižnice ako informačné a kulturné centrá škol. Bratislava: Slovenská pedagogická knižnica, 2009. S. 51–56.

4. MURPHY, K.; NOVÁK, T. Příručka profesního rozvoje koordinátora komunitního vzdělávání. Praha: Nová škola, 2005. ISBN 80-903631-1-3.

5. PIŤHA, P. Škola jako kulturní centrum obce. In: Moderní vyučování. 1999, r. 5, č. 6.

6. QUINN, J. Building Community Schools: A Guide for Action. New York: Aid for children, 2012.

7. RABUŠICOVÁ, M. et al. Škola a (versus) rodina. Brno: Masarykova univerzita, 2004. 176 s. ISBN 80-210-3598-6.