Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák má výrazné deficity v oblasti komunikačních schopností.
• Žák má deficity v oblasti kognitivních funkcí.
• Žák má vývojovou poruchu řeči.
• Žák má závažné problémové chování.

Popis opatření

V čem spočívá

Opatření spočívá v rozvoji komunikačních dovedností formou alternativních a augmentativních komunikačních strategií. Část dětí s PAS vůbec nemluví (20–30 %), a proto je cílem tohoto opatření poskytnout jim podporu v rozvoji komunikace formou alternativních a augmentativních postupů. Rozvoj komunikačních dovedností v maximální možné míře zvýší jejich samostatnost a nezávislost, eliminuje případné problémové chování, jehož důvodem je komunikační nedostatečnost.

Čemu pomáhá

• rozvoji dovedností v nejvyšší možné míře v oblasti komunikace s využitím alternativních strategií a v souladu s respektováním aktuální vývojové úrovně a možností konkrétního žáka.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Opatření zavádíme tehdy, je-li u žáka deficit v oblasti jazykových a komunikačních dovedností na takové úrovni, že žák není schopen využívat ke komunikaci běžné prostředky. Opatření aplikujeme v průběhu vyučovacího procesu v individuálních nebo skupinových nácvicích i v každodenních reálných situacích za poskytnutí přiměřené míry podpory pedagoga. Musíme volit alternativní způsob komunikace, aby se dítě bylo schopné domluvit a rozumělo komunikaci. Pro úspěšný rozvoj této dovednosti je třeba vycházet z aktuální vývojové úrovně konkrétního žáka v této oblasti. K vlastní realizaci opatření volíme takové postupy, které jsou vhodné pro konkrétního žáka a jsou v souladu s metodikou vzdělávání dětí s PAS. Primárně jsou využívány výměnné komunikační strategie, jejichž uplatnění musí být realizováno prostřednictvím přiměřených forem vizualizovaných prostředků (konkrétní předměty, fotografie, obrázky, piktogramy, slovní obrazy).

Na co klást důraz

• Při zavádění tohoto opatření dbáme na správné ohodnocení dovedností dítěte v oblasti verbálního vyjadřování, rozumění řeči a neverbální komunikace.

Rizika

• velkým rizikem při naplňování tohoto opatření je snaha o rozvoj verbální komunikace na úkor komunikace alternativní, respektive augmentativní, čímž není respektována vývojová úroveň žáka a nácvik komunikace selhává.
• velkou překážkou v úspěšnosti naplňování tohoto opatření je nedostatečná motivace žáka k aktivnímu používání alternativního komunikačního systému.
• rizikem může být použití nevhodné formy vizualizovaných prostředků vzhledem k vývojové úrovni žáka.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

Neaplikujeme.

Stupeň 2

Neaplikujeme.

Stupeň 3

Žák má velmi malou slovní zásobu, kterou nedokáže funkčně komunikačně využít, je sníženo porozumění řeči. Při individuálních i skupinových nácvicích jsou využívány specifické metodické postupy a vizualizované pomůcky k rozvoji alternativní, respektive augmentativní komunikace. Pedagog využívá metodickou podporu školského poradenského zařízení. Do rozvoje komunikačních dovedností může být zapojen další speciální pedagog – řečový terapeut. Je-li přítomen asistent pedagoga, poskytuje dítěti podporu při nácviku a používání alternativního komunikačního systému v běžných situacích.

Stupeň 4

Aplikujeme stejně jako ve stupni 3, pouze s tím rozdílem, že se na nácviku komunikace vždy podílí řečový terapeut či logoped.

Stupeň 5

Při nácviku alternativní komunikace jsou využívány specifické metodické postupy, vizualizované pomůcky a individuální přístup k žákovi. Žák nemluví a ani nevyužívá neverbální prostředky ke komunikaci. Alternativní způsob komunikace je u dítěte rozvíjen v individuálním vztahu prostřednictvím řečového terapeuta a s využitím přiměřených vizualizovaných pomůcek. Pedagog využívá metodickou podporu školského poradenského zařízení. Na rozvoji komunikačních dovedností se významnou měrou podílí asistent pedagoga, který se rovněž podílí na nácviku a poskytuje dítěti podporu v běžných komunikačních situacích.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. BONDY, A.; FROST, L. Vizuální komunikační strategie v autismu. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-0-247-2053-1.
2. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. Strukturované učení. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-475-5.
3. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. et al. Edukačně hodnotící profil žáka s poruchou autistického spektra (do 7 let). 3. vyd. Praha: APLA Praha, střední Čechy, o. s., 2012. ISBN 978-80-86856-32-2.
4. PELÁNOVÁ, V. Obrázkový slovníček pro žáky nejen s autismem. Brno: Tribun EU, 2010. ISBN 978-80-7399-114-2.
5. ŠTANCLOVÁ, J. Metodika zaměřená na rozvoj kompetence komunikativní. Brno: ZŠ, Brno, Štolcova, 2014. ISBN 978-80-7392-218-4.