Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• U žáka se objevuje oslabení v oblasti paměti a pozornosti.
• Žák má deficit v oblasti exekutivních funkcí.
• Žák má oslabenou oblast nápodoby a učení se nápodobou.
• Schopnost adaptace žáka na školní prostředí je výrazně narušena.
• Žák má závažné problémy s motivací k výkonu, je nedostatečně vnitřně motivován, nebo motivaci ztratil vlivem časté neúspěšnosti při plnění zadaných úkolů.
• Žák má deficit v oblasti porozumění a/nebo ve vyjadřování a/nebo v celkové kvalitě komunikace.

Popis opatření

V čem spočívá

Opatření spočívá v zohlednění deficitů v oblasti kognitivních funkcí, které ovlivňují proces učení, ve vytváření podmínek k rozvoji těchto funkcí a zvládání procesu učení dle individuálních možností konkrétního žáka.

Pro žáky s PAS je typickým znakem nerovnoměrný vývojový profil, který se objevuje jak u žáků s PAS s přidruženou mentální retardací, tak i u těchto žáků s průměrným i nadprůměrným intelektem. Úroveň poznávacích funkcí je u žáků s PAS ovlivněna jak nerovnoměrným vývojovým profilem, tak možnou přítomností přidruženého mentálního handicapu u některých z nich. Ať už jde o žáka s PAS s mentální retardací, nebo bez ní, je narušeno vždy několik oblastí, které umožňují normální životní aktivitu bez handicapu.

Řadíme sem tyto funkční okruhy:

• sebeobsluha a orientační schopnosti;
• porozumění řeči a/nebo vyjadřování, celková kvalita komunikace;
• sociální interakce, schopnost spolupráce;
• schopnost učit se, rozumové (kognitivní) schopnosti;
• sebekontrola, plánování, sebeřízení (exekutivní funkce), společenská zodpovědnost;
• schopnost žít samostatně, osobní nezávislost;
• ekonomická soběstačnost (schopnost hospodařit);
• profesní orientace a zařazení.

Poznávací funkce umožňují pracovat s abstraktními pojmy, zobecňovat zkušenosti, analyzovat a přehodnocovat získané poznatky, řešit nově vzniklé nebo obtížné situace. Tyto funkce zahrnují i praktickou činnost, tedy schopnost využívat získané poznatky a zkušenosti v praxi, dále schopnost využívat exekutivní funkce, schopnost přizpůsobit se a schopnost správného určení podstatných souvislostí a vztahů. Zahrnují také řečové funkce.

Základním předpokladem úspěšného zvládnutí procesu učení je adaptabilita, která úzce souvisí s rozvojem poznávacích funkcí. Dítě se od útlého věku učí adaptovat na nové podmínky a prostředí, kooperovat s vrstevníky a respektovat požadavky, které jsou na něj kladeny. U dětí s PAS je, vzhledem k deficitu v oblasti sociálního chování, komunikace a představivosti, schopnost adaptability porušena. Tato skutečnost má zásadní vliv na funkční schopnosti žáků s tímto postižením a je základní překážkou v jejich samostatném fungování v průběhu vzdělávacího procesu. Míra narušení funkčních schopností je dána řadou faktorů, které ovlivňují flexibilitu myšlení a jednání a ovlivňují reakce těchto žáků na změny.

Čemu pomáhá

• pojmenovat rozsah deficitů v oblasti kognitivních funkcí;
• pomocí speciálněpedagogických postupů a metod eliminovat dopad deficitů na vzdělávání;
• rozvíjet a uplatňovat kognitivní funkce v procesu vzdělávání s využitím metodiky strukturovaného učení.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Opatření musí být aplikováno v průběhu celého vzdělávacího procesu s důrazem na potřeby konkrétního dítěte (např. zavedením vizualizovaného denního režimu kompenzujeme deficit v oblasti adaptability žáka, současně posilujeme jeho pozornostní a paměťové funkce, snižujeme deficit v oblasti porozumění, zpřehledňujeme vnímání času a prostorového určení; umí-li dítě pracovat s denním režimem, snáze přijme změny, rozvíjí se jeho kognitivní schopnosti, což má zpětně dopad na průběh vzdělávacího procesu). Vzhledem k ucelené struktuře kognitivních funkcí a jejich vzájemnému propojení je třeba je vnímat jako celek, avšak při jejich rozvoji se zaměřit na jednotlivé funkce, které postupně vytvářejí ucelený systém (např. dítě se v předškolním věku seznamuje s číslicemi a s pojmem čísla; zpočátku využívá nápodobu – přiřazuje stejné číslice k sobě, opakuje jejich názvy po dospělém; postupně si vytváří číselnou představu – počítá předměty, ukazuje na ně s dospělým, pak samo; posléze na výzvu podá požadovaný počet předmětů; dítě zapojuje všechny složky kognitivních funkcí a osvojí si číselnou představu; pokud nedojde k propojení a využití všech kognitivních funkcí, nemůže se dítě naučit počítat).

Na co klást důraz

• Nepodceňovat deficity v oblasti kognitivních funkcí.
• Zohlednit nerovnoměrný vývojový profil žáka.
• Objektivně posoudit vývojovou úroveň a deficity v oblasti kognitivních funkcí – nutné pro rozvoj některých kognitivních funkcí, volbu vhodných metod a efektivní strategie.
• Některé kognitivní funkce je třeba rozvíjet (nápodoba, paměť, pozornost, soustředění, porozumění řeči a vyjadřování), deficity jiných (exekutivní funkce, adaptabilita, motivace k učení) je třeba kompenzovat vytvářením systému organizace a plánování, zajištěním předvídatelnosti a specifickým systémem motivace.

Rizika

• nezohlednění deficitů v oblasti kognitivních funkcí.
• nepochopení a nerespektování nerovnoměrného vývojového profilu, snaha dále rozvíjet ty oblasti, kde je to snadné, na úkor oblastí, ve kterých je intervence náročná, a tím prohlubování nerovnoměrností ve vývojovém profilu.
• omezování samostatnosti žáka, v rozvoji kognitivních funkcí nejsou využity efektivní metody a strategie, což je na úkor intenzivní pomoci žákovi.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

Kognitivní funkce u žáka rozvíjíme v souvislosti se vzdělávacím procesem ve třídě s ostatními žáky a v souladu s možnostmi konkrétního žáka (zohlednění nerovnoměrného vývojového profilu). Individuálně se zaměřujeme na deficitní funkce (např. u žáka v předškolním věku může váznout nápodoba, u žáka ve školním věku se projevují deficity v exekutivních funkcích). Drobné oslabení některých funkcí podpoříme individuálním přístupem k žákovi v konkrétní situaci, objasněním situace a verbální podporou.

Stupeň 2

Oslabené kognitivní funkce u žáka rozvíjíme v souvislosti se vzdělávacím procesem ve třídě s ostatními žáky a v souladu s možnostmi konkrétního žáka (např. zohlednění nerovnoměrného vývojového profilu, intelektu v pásmu subnormy). Individuálně se zaměřujeme na deficitní funkce, které rozvíjíme jednotlivě (např. rozvoj paměti, pozornosti, nápodoby, porozumění). Individuální nácviky doplníme verbální podporou a využitím vizualizovaných pomůcek (např. strukturované úlohy – zejména v předškolním věku, upravené pracovní listy a pracovní sešity, pracovní a procesuální schémata, rozvrhy, seznamy úkolů).

Stupeň 3

Narušené kognitivní funkce u žáka rozvíjíme v souvislosti se vzdělávacím procesem částečně ve třídě s ostatními žáky a částečně v individuálním vztahu při respektování specifických zvláštností konkrétního žáka (např. zohlednění nerovnoměrného vývojového profilu, lehké mentální retardace). Individuálně se zaměřujeme na narušené funkce, které rozvíjíme s podporou pedagoga (např. rozvíjení paměti, pozornosti, nápodoby, porozumění). Individuální nácviky probíhají částečně mimo třídu s podporou asistenta pedagoga, ve třídě se pedagog na takového žáka více zaměřuje a poskytuje mu pro něj srozumitelné instrukce, podle kterých je žák schopen pracovat. K zajištění rozvoje narušených kognitivních funkcí je nezbytné využívat širokou škálu vizualizovaných pomůcek (např. strukturované úlohy, upravené, případně speciálně vytvořené pracovní listy a pracovní sešity, pracovní a procesuální schémata, denní režimy).

Stupeň 4

Vzhledem k závažnému deficitu v oblasti kognitivních funkcí je většina žáků vzdělávána s podporou asistenta pedagoga a v méně početných třídách (jde o žáky s výrazně nerovnoměrným vývojovým profilem a středně těžkou mentální retardací). Kognitivní funkce jsou rozvíjeny v individuálním vztahu a s využitím speciálních pomůcek v široké škále (speciálně vyráběné didaktické pomůcky, případně upravené běžné didaktické pomůcky). K úspěšnému rozvoji kognitivních funkcí je nezbytné zajistit žákovi strukturované a vizualizované prostředí, které mu pomůže orientovat se v prostorách školy, v čase a jednotlivých činnostech. Nezbytné je využívat specifické formy motivace. Rozvoj kognitivních funkcí probíhá v krátkých blocích s ohledem na udržení pozornosti a soustředění dítěte a s vykonáváním relaxačních přestávek.

Stupeň 5

Kognitivní funkce jsou narušeny natolik, že u žáka musejí být bezpodmínečně rozvíjeny v individuálním vztahu za podpory pedagoga. Tito žáci jsou většinou vzděláváni v málo početných třídách, ve kterých pracuje souběžně více pedagogických pracovníků (žáci s těžkou mentální retardací). K rozvoji kognitivních funkcí je nezbytné využívat speciál­ní pomůcky, vytvořit protetické prostředí, upravit organizaci vzdělávání a celý proces motivačně podpořit.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. et al. Edukačně hodnotící profil žáka s poruchou autistického spektra (8–15 let). Praha: IPPP, 2005. ISBN 80-86856-12-7.
2. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. et al. Tvorba individuálních vzdělávacích plánů pro děti s poruchou autistického spektra (metodický materiál). Praha: IPPP, 2006. ISBN 80-86856-17-8.
3. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. Specifika výchovy, vzdělávání a celoživotní podpory lidí s Aspergerovým syndromem. Praha: IPPP, 2006. ISBN 80-86856-20-8.
4. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. Specifika vzdělávání dětí, žáků a studentů s Aspergerovým syndromem. Praha: IPPP, 2007. ISBN 978-80-86856-36-0.
5. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. Vzdělávání žáků s PAS ve střední škole. Praha: IPPP, 2007. ISBN 978-80-86856-62-9.
6. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. Strukturované učení. Praha: Portál, 2008.
7. ISBN 978-80-7367-475-5.
8. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. et al. Metodika práce se žákem s PAS. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-44-3309-7.
9. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. et al. Metodika práce asistenta pedagoga se žákem s PAS. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3377-6.
10. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. et al. Edukačně hodnotící profil žáka s poruchou autistického spektra (do 7 let). 3. vyd. Praha: APLA Praha, střední Čechy, o. s., 2012. ISBN 978-80-86856-32-2.