Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák trpí hypersenzitivitou či hyposenzitivitou na sluchové nebo zrakové podněty.
• Žák má potíže s reakcí na zvukové podněty, verbální podněty a se sledováním toku řeči.
• Žák má poruchy aktivity.
• Žák má poruchu krátkodobé paměti.
• Žák má narušeno vnímání detailu na úkor celku.
• Žák má potíže s výběrem podstatných informací a jejich oddělením od nepodstatných.
• Žák podléhá ritualizaci činností a aktivit.

Popis opatření

V čem spočívá

Odlišnosti v oblasti smyslového vnímání u žáků s PAS jsou velmi časté. Projevují se specifickým způsobem vnímání souvisejícím s nízkou citlivostí (hyposenzitivitou), nebo naopak přecitlivělostí (hypersenzitivitou) na zrakové a/nebo sluchové podněty.

Jedním ze základních předpokladů pro efektivní proces vzdělávání je dobré sluchové a zrakové vnímání. Vnímání sluchových podnětů bývá u dětí s PAS často narušeno. Někteří žáci slyší zvuky, které jsou běžným sluchem jen obtížně vnímatelné, jiní nereagují na silné sluchové podněty v jejich bezprostřední blízkosti. Jiní dokonce vnímají některé sluchové podněty jako fyzicky bolestivé. Proto reaguje řada žáků s autismem podrážděně, afektivně, někdy i autoagresivně na zvukové podněty, které jsou jejich okolím vnímány jako standardní. Zvláštnosti sluchového vnímání je třeba respektovat a při plánování aktivit zajistit prostředí, ve kterém nebudou žáci vystaveni nadměrným sluchovým podnětům.

Podobně je tomu i u zrakových podnětů. Většina žáků nepoužívá zrak běžným způsobem, ačkoliv z hlediska fyziologického vidí dobře. Někteří žáci mají ohraničené zorné pole, ve kterém vnímají, jiní fixují zrakem detaily předmětů, další sledují věci z různých úhlů. Zrakové vnímání může být stejně jako jiné smysly narušeno nadměrnou či sníženou zrakovou citlivostí. U hypersenzitivity vnímá žák s PAS bouřlivě některé zrakové podněty, jako je osvětlení zářivkami, blikající světla, ostré sluneční světlo apod. Naopak u hyposenzitivního vnímání může mít žák velmi zúžené zorné pole, lze ho jen obtížně zrakově stimulovat, jeho zraková pozornost je velmi krátkodobá.

Čemu pomáhá

• pojmenovat rozsah deficitů v oblasti zrakového a sluchového vnímání;
• pomocí speciálněpedagogických postupů a metod eliminovat jejich negativní dopady na vzdělávání;
• rozvíjet zrakové a sluchové vnímání, vytvářet podmínky pro jejich přiměřené využití ve vzdělávacím procesu;
• eliminovat problémové chování, které je často důsledkem deficitů v této oblasti;
• kompenzovat deficit v oblasti percepce, a vytvářet tak podmínky pro efektivní vzdělávání dětí s percepčními problémy tvorbou protetického prostředí s využitím metodiky strukturovaného učení.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Opatření je aplikováno v průběhu vzdělávacího procesu vždy tam, kde to vyžadují individuální potřeby dítěte (např. pro posílení zrakového vnímání a zrakové pozornosti zavádíme podporu formou různých vizualizovaných pomůcek, jako je denní režim, obrazové nebo slovní karty, procesuální či pracovní schémata; pro zlepšení sluchového vnímání a pro posilování sluchové paměti využíváme různé zvukové pomůcky). Vzhledem k dopadům narušeného smyslového vnímání na vzdělávací proces je důležité zpočátku posilovat jednotlivé smysly odděleně, poté postupně zavádět cvičení vedoucí k integraci smyslů a jejich komplexnějšímu využívání.

Na co klást důraz

• Nepodceňovat deficity v oblasti zrakového a sluchového vnímání.
• Objektivně posoudit vývojovou úroveň žáka a dopady deficitů v oblasti sluchového a zrakového vnímání na vzdělávací proces – pro jejich eliminaci volit vhodné metody a efektivní strategie.
• Problémy v oblasti zrakového a sluchového vnímání kompenzovat vizualizovanými prostředky a tvorbou protetického prostředí (např. eliminovat hluk, nevhodné zrakové podněty).

Rizika

• malá možnost vytvořit vhodné prostředí pro žáka (např. ve třídě je hluk, ve třídě jsou zářivky).
• nevhodné využití pomůcek.
• nízká flexibilita v myšlení žáka, která brání v zavádění nových prostředků ve vzdělávání.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

Posilování zrakové a sluchové percepce je prováděno ve třídě společně s ostatními žáky. S dítětem v MŠ trénujeme a posilujeme percepční dovednosti s využitím konkrétních předmětů, obrázků, říkanek apod. Vyhledáváme shodné a odlišné detaily na obrázku, hrajeme různé didaktické hry (např. „Co sem nepatří“, „Hoří, hoří, přihořívá“) a společenské hry (např. pexeso, loto). Pro rozvoj sluchového vnímání využíváme různé zvukové hračky, písničky, hry s doprovodem hudby apod.

Pedagog při vzdělávání v nižších ročnících ZŠ využívá u těchto žáků různé vizua­lizované pomůcky, kterými jim, tak jako ostatním žákům ve třídě, usnadňuje orientaci v zadaném úkolu, na stránce, v pracovních listech, v učebnici apod. Vizuální podporu využívá pro identifikaci rozdílů, odlišností, začátku i konce úkolu.

Posilování dovedností v oblasti zrakového a sluchového vnímání pedagog zapracovává do všech činností v rámci práce se třídou a posiluje dílčí složky vnímání, jako je analýza a syntéza, diferenciace a manipulace.

Stupeň 2

Má-li žák problém v oblasti zrakového vnímání (hůře fixuje předkládané úkoly, zraková kontrola je slabší, hůře se orientuje zrakem), pedagog individuálně zajišťuje jeho pozornost (např. verbálním upozorněním, upoutáním pozornosti k předkládaným předmětům ukázáním, poklepáním na ně) a střídá činnosti s krátkými relaxačními přestávkami. K rozvoji zrakové percepce využívá pedagog vizualizované pomůcky ve formě didaktických a společenských her.

Má-li žák problém v oblasti sluchového vnímání (např. hůře reaguje na mluvené slovo, má problém se sledováním toku řeči, projevují se nepřiměřené reakce na hlasité sluchové podněty), využívá pedagog ve vzdělávacím procesu k zajištění pozornosti žáka např. dotyk, oslovení, případně vizualizované pomůcky (např. fotografie, obrázky, pracovní postupy, schémata, poznámky k výkladu). K rozvoji sluchové percepce využívá pedagog různé aktivity, které realizuje většinou společně s třídou (např. sluchová diferenciace hlásek, určování prvního a posledního písmene ve slovech, učení říkadel, básniček).

Stupeň 3

Rozvoj zrakového a sluchového vnímání probíhá individuální formou s pedagogem, je-li přítomen asistent pedagoga, zajišťuje žákovi podporu v této oblasti. V případě, že se jedná o žáka, který nepřiměřeně reaguje na smyslové podněty, je třeba upravit prostředí tak, aby byl žák schopen plnohodnotně se účastnit vzdělávacího procesu (např. žák obtížně udrží zrakovou kontrolu při prudším světle, nebo naopak v málo osvětlené místnosti; dítě obtížně vnímá verbální pokyny pedagoga, dokončuje-li předchozí činnost). Pokud je dítě výrazněji hypersenzitivní na hluk, umožní pedagog žákovi trávit přestávky mimo třídu v klidnějším prostředí.

Stupeň 4

Zrakové a/nebo sluchové vnímání je u žáka tak výrazně narušeno, že má vliv na vzdělávací proces a limituje účast žáka ve vzdělávání. Žák potřebuje individuální podporu pedagoga s využitím specifických postupů a metod práce (např. individuální instrukce, upozornění, blízkost pedagoga jako opory ve vzdělávání). U žáků s výraznou hypersenzitivitou na zrakové a sluchové podněty je nutné upravit prostředí tak, aby byli co nejméně rušeni při práci (např. pokud je ve třídě zvýšený hluk, odchází dítě pracovat mimo třídu; snížení vizuálních podnětů na lavici, v okolí místa). Pro eliminaci deficitů v oblasti zrakového a sluchového vnímání využívá pedagog vizuální podporu ve formě obrázkových a slovních karet, schémat, poznámek apod.

Stupeň 5

Při eliminaci deficitů v oblasti zrakového a sluchového vnímání je organizace i obsah výuky přizpůsoben potřebám žáka. Dítě pracuje s podporou asistenta pedagoga, který dítěti pomáhá udržet zrakovou a sluchovou pozornost, objasňuje mu instrukce pedagoga, individuálně zařazuje relaxační přestávky v rámci výuky.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

١. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. et al. Edukačně hodnotící profil žáka s poruchou autistického spektra (8–15 let). Praha: IPPP, 2005. ISBN 80-86856-12-7.

٢. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. Strukturované učení. Praha: Portál, 2008.

ISBN 978-80-7367-475-5.

٣. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. Metodika práce se žákem s PAS. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3309-7.

٤. ČADILOVÁ, V., ŽAMPACHOVÁ, Z. et al. Edukačně hodnotící profil žáka s poruchou autistického spektra (do 7 let). 3. vyd. Praha: APLA Praha, střední Čechy, o. s., 2012.

ISBN 978-80-86856-32-2.