Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák nereaguje pružně na změny.
• Žák má problémy v oblasti pozornostních funkcí.
• Žák má poruchu krátkodobé paměti.
• Žák má potíže s plánováním a organizováním.
• Žák má problémy s dodržením postupů naučených činností.
• Žák má obtíže s vnímáním detailu na úkor celku.
• Žák má potíže s výběrem podstatných informací a jejich oddělením od nepodstatných.
• U žáka se objevuje ritualizace činností a aktivit.

Popis opatření

V čem spočívá

Exekutivní funkce jako soubor kognitivních schopností jsou důležité k tomu, aby byl člověk schopen dosáhnout cíle. Umožňují zahájit a ukončit aktivitu, monitorovat a přizpůsobovat vlastní chování, pokud je potřeba, plánovat a měnit aktivity, pokud nastane nová situace. Umožňují předvídat důsledky chování sebe i ostatních a přizpůsobovat se měnící se situaci. Většina žáků s PAS má tyto funkce ve větší či menší míře narušeny. Tuto situaci komplikuje také fakt, že vzhledem k tomu, že se jedná o velmi komplexní funkce, dochází k jejich plnému rozvinutí až v období adolescence a mladé dospělosti. Pro žáky s PAS a některými psychickými onemocněními (např. poruchy aktivity a pozornosti, obsedantně-kompulzivní porucha, schizofrenie, deprese) je právě adaptabilita a fungování v běžném životě, ve kterém se podmínky a okolnosti neustále mění a vyskytují se neočekávané situace, velmi problematické. Schopnost vyřešit nepředvídatelnou situaci, rozpoznat význam situace, vymyslet alternativní plán, to jsou pro život velmi důležité dovednosti, které však většině dětí s PAS chybí. Narušení exekutivních funkcí často způsobuje nepatřičné chování a nepřiměřené reakce ve stresových situacích.

Exekutivní funkce se také nemalou měrou podílejí na procesu učení a ovlivňují osvojování školních dovedností. Dysfunkce v krátkodobé paměti přinášejí obtíže v porozumění textu, pro čtenáře s oslabenými exekutivními funkcemi je obtížné v testu oddělit důležité a nedůležité informace, diktáty je obtížné napsat kvůli neudržení diktovaného v paměti, při desetiminutovkách každý drobný výpadek pozornosti výrazně sníží výkon, psaní vyžaduje schopnost rozdělení pozornosti na grafomotorickou činnost a sekvenční postup při zápisu slova po písmenech, v matematice exekutivní schopnosti umožňují vyřešit několikakrokový proces vyžadující dobře fungující pracovní krátkodobou pozornost. V procesu osvojování nových poznatků mají lidé s narušenými exekutivními funkcemi obtíže vybrat informace, které jsou důležité k zapamatování, často se učí nepodstatné detaily nebo si nerozvrhnou učení tak, aby si dokázali informace osvojit.

Čemu pomáhá

• pojmenovat rozsah deficitů v oblasti exekutivních funkcí;
• pomocí speciálněpedagogických postupů a metod eliminovat jejich dopady na vzdělávání;
• vytvářet pro žáka srozumitelný systém organizace a plánování s využitím metodiky strukturovaného učení, kterému žáka postupně učíme;
• kompenzovat deficit v oblasti exekutivních funkcí;
• snižovat závislost žáka na dospělé osobě a vést ho k samostatnosti a nezávislosti.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Opatření je aplikováno v průběhu vzdělávacího procesu dle potřeb konkrétního žáka (např. zavedeme denní režim, čímž eliminujeme deficit v oblasti plánování, obtížného zvládání nepředvídatelných situací a posilujeme krátkodobou paměť; nácvik psaní podle diktátu zahájíme tím, že si dítě text diktátu přečte a následně mu ho diktujeme – přečtením diktátu eliminujeme nedostatky v oblasti soustředění a koncentrace pozornosti a současně snižujeme potřebu rozdělení pozornosti mezi psaní a poslech diktovaného textu). Vzhledem ke komplexnosti exekutivních funkcí a zaznamenání všech důsledků, které plynou z individuálních deficitů u každého žáka a jsou současně i závislé na deficitu kognitivních funkcí, je aplikace tohoto opatření vysoce individuální a vyžaduje spolupráci pedagoga s pracovníky ŠPZ, ať už při samotné identifikaci problému, tak i při uplatňování specifických metod a postupů.

Na co klást důraz

• Nepodceňovat deficity v oblasti exekutivních funkcí a nezaměňovat je s jinými problémy.
• Objektivně posoudit vývojovou úroveň a deficity v oblasti exekutivních funkcí – nutné pro volbu vhodných metod a efektivní strategie.
• Deficit v oblasti exekutivních funkcí je třeba kompenzovat vytvářením systému organizace a plánování vedoucího k samostatnosti žáka, nikoliv dělat tyto věci za něj (např. příprava pomůcek na vyučování – dítě se učí dle vizualizovaného schématu připravit si pomůcky pod vedením asistenta pedagoga samo, místo aby mu je připravil asistent pedagoga).

Rizika

• rizikem je nízká flexibilita v myšlení žáka, která brání rozvoji exekutivních funkcí. V průběhu života si řada žáků mnohé exekutivní schopnosti nácvikem osvojí, avšak někteří z nich potřebují deficit v této oblasti celoživotně kompenzovat prostřednictvím systému organizace a plánování.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

Lehký deficit v oblasti exekutivních funkcí kompenzujeme podporou žáka v konkrétních situacích, které jsou spojeny se zvládnutím organizace, plánování a dodržování postupů u náročnějších úkolů a aktivit. Tuto kompenzaci zajistíme individuálním přístupem k žákovi v konkrétní situaci, objasněním situace a verbální podporou (např. v MŠ dítě plní zadání úkolu s dodržením daného postupu bez problému, avšak ve chvíli, kdy mu paní učitelka zapomene připravit jednu z pomůcek, sedí nad úkolem do té doby, než na to paní učitelka přijde, nebo od úkolu odejde a věnuje se jiné aktivitě – paní učitelka dítěti vysvětlí, jak se má zachovat, když se podobná situace bude příště opakovat; ve školním prostředí je žákovi v hodině matematiky zadána písemná práce, žák má problémy s řešením hned prvního příkladu, který se snaží za každou cenu vyřešit bez ohledu na plynoucí čas a na úkor řešení dalších příkladů – na základě zkušenosti věnuje učitel takovému žákovi pozornost, a dostane-li se žák do takové situace, vysvětlí mu, aby příklad, který má problém vyřešit, opustil a věnoval se řešení dalších příkladů).

Stupeň 2

Při adaptaci na nové prostředí (nástup do MŠ, ZŠ) a v situacích, kdy pracujeme se žákem, jehož nejistota, úzkostné projevy, hyperaktivita apod. snižují úroveň jeho exekutivních funkcí, zavádíme toto opatření preventivně. K zajištění předvídatelnosti, časové a prostorové orientace, ke zvládnutí činností, které vyžadují dodržování daných postupů, využíváme vizualizované denní režimy, pracovní a procesuální schémata v takové formě, která odpovídá možnostem konkrétního žáka (např. v MŠ dítě není schopno dodržet postup při mytí rukou po použití toalety – pustí vodu, odběhne, musí být vráceno, znovu máčí dlouze ruce pod tekoucí vodou, nepoužije mýdlo apod. – dohled a verbální vedení pedagoga nahradíme obrázkovým procesuálním schématem; ve školním prostředí má žák potíže s přechody mezi jednotlivými aktivitami v rámci vyučovací hodiny, déle mu trvá, než se přizpůsobí novému požadavku, ztrácí kontinuitu s vyučovacím procesem a nestíhá plnit všechny zadané úkoly – pro lepší orientaci v hodině a pružnější přechody z činnosti do činnosti zajistí vyučující zpracovaný přehled struktury výuky, který zpracuje na začátku vyučovací hodiny v bodech na tabuli).

Stupeň 3

Deficit v oblasti exekutivních funkcí vyžaduje individuální podporu žáka v některých oblastech či částech vzdělávacího procesu. Tuto podporu poskytujeme prostřednictvím vizualizovaných pomůcek, jejichž forma musí odpovídat aktuální úrovni dítěte (denní režimy, rozvrhy hodin, pracovní a procesuální schémata v předmětové, obrázkové či psané formě). Podporujeme ty oblasti, ve kterých žák selhává (např. hůře adaptabilnímu žákovi zavádíme vizualizovaný denní režim, strukturalizujeme aktivity, např. využití pracovních schémat, úprava pracovních listů, učebnic, písemných prací a testů), poskytujeme procesuální schémata k zajištění dodržování postupů činností, které vedou k určitému cíli. Tyto formy vizualizovaných prostředků používáme i u dětí s narušenou krátkodobou pamětí.

Stupeň 4

Deficit v oblasti exekutivních funkcí vyžaduje komplexní podporu žáka ve vzdělávacím procesu, kterou poskytujeme prostřednictvím vizualizovaných pomůcek. Realizace tohoto opatření je vždy individuální vzhledem ke konkrétnímu žákovi jak ve volbě přiměřené formy vizualizace a strukturalizace, tak i nácviku jejich využívání a následné podpory prostřednictvím asistenta pedagoga.

Stupeň 5

Deficit v oblasti exekutivních funkcí je tak závažný, že k jeho kompenzaci je třeba vytvářet systém organizace a plánování, který bude odpovídat kognitivním schopnostem žáka s cílem dosažení alespoň částečné samostatnosti. K tomu je třeba využívat vizualizované prostředky v takové formě, které bude žák rozumět (např. denní režimy, rozvrhy hodin, plány aktivit, pracovní a procesuální schémata). Nezbytné je rovněž využít princip strukturalizace všech činností a aktivit a podpořit ho motivačními pobídkami, které přispějí k usnadnění nácviku a využití alespoň některých naučených dovedností v praktických situacích. Při nácviku i využívání naučených dovedností je nezbytná podpora asistenta pedagoga.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. et al. Metodika práce se žákem s PAS. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3309-7.
2. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. et al. Metodika práce asistenta pedagoga se žákem s PAS. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3377-6.