Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák má problémy v oblasti pozornostních funkcí.
• Žák se projevuje úzkostně.
• U žáka se projevuje zvýšená nebo atypická emoční reaktivita.
• Žák má deficity v kognitivní oblasti myšlení.
• Žák má obtíže v komunikaci a sociálních interakcích.
• Žák má sníženou adaptabilitu.
• Žák má deficity v oblasti smyslového vnímání.
• U žáka se objevuje nutkavé chování.

Popis opatření

V čem spočívá

Opatření reaguje na problémy, které ovlivňují zapojení žáka do vzdělávacího procesu, vztahy mezi vrstevníky i mezi žákem a pedagogy. V závažných případech problémového chování reaguje na zajištění bezpečnosti, zdraví dětí i dospělých i na ochranu majetku. Toto opatření spočívá ve stanovení priorit v řešení obtížně zvladatelného chování v případě, že se u dítěte objevuje současně více problémů najednou. Po stanovení chování, které je nejméně přijatelné ve vzdělávacím procesu, provedeme funkční analýzu konkrétního chování. Tato analýza obsahuje popis chování v určité situaci, uvádí, v přítomnosti kterých osob se vyskytuje, v jakém čase a prostředí, s jakou intenzitou, frekvencí a jak dlouho trvá. Opatření realizujeme v případě, že se u žáka objeví problémové chování.

Čemu pomáhá

• pojmenovat problémy v chování;
• správně vyhodnotit, které chování žáka je více či méně přijatelné pro okolí, pro narušování vzdělávacího procesu;
• hledat spouštěče problémového chování;
• objektivně vyhodnotit intenzitu a frekvenci výskytu popsaného chování. Cílem uplatnění tohoto opatření je zorientovat se v problému a najít optimální řešení pro snížení frekvence a intenzity obtížně zvladatelného chování, případně ho zcela eliminovat.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Opatření aplikujeme v případě, že u žáka opakovaně dochází k problémovému chování. Poté, co popíšeme konkrétní problémové chování, postupujeme při jeho řešení ve čtyřech krocích (hledáme zjevná a jednoduchá řešení, stanovíme hierarchii a priority při řešení problémového chování, vyloučíme zdravotní příčinu jako spouštěč problémového chování, provedeme funkční analýzu chování). Při vlastní realizaci tohoto opatření je bezpodmínečně nutná obecná shoda všech zúčastněných na popisu a řešení problémového chování.

Na co klást důraz

• Vzhledem k tomu, že různorodost projevů problémového chování je velmi široká (od drobných projevů souvisejících s neklidem či negativními postoji až po závažné, život ohrožující), je třeba klást důraz na identifikaci chování, jeho popis a frekvenci i intenzitu výskytu a následné hledání řešení.

Rizika

• podceňování drobných problémů často vede k nárůstu problémového chování a jeho nebezpečnosti pro žáka i pro okolí.
• častým rizikem bývá neobjektivní pohled na projevy problémového chování a jeho frekvenci a následné normalizování chování žáka bez změn vnějšího prostředí i chování okolí (např.: „On pořád křičí.“, „Ona stále mluví sprostě.“, „Už zase mlátí ostatní děti.“).
• překážkou při zavádění tohoto opatření rovněž bývá nedostatečné personální zajištění, malý časový prostor, ale také neznalost metodiky řešení obtížně zvladatelného chování.

Ilustrační příklad

Žák v mateřské škole bere dětem hračky, křičí a ve chvíli, kdy je na něj ze strany pedagoga kladen požadavek, kouše se do pravého zápěstí s velkou intenzitou. Při stanovení hierarchie závažnosti problémového chování vyhodnotíme jako nejzávažnější sebepoškozování – kousání se do zápěstí. Prioritou řešení bude na prvním místě snížení frekvence a intenzity tohoto chování, případně jeho eliminace. Teprve poté budeme řešit hlučnost dítěte a následně braní hraček ostatním dětem.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

Žák vykazuje jen drobné problémy v chování, které jsou eliminovatelné jednoduchým a zjevným řešením problému (např. žák s poruchou pozornosti vykazuje problémové chování při časově náročnější práci – rozdělení práce do bloků s relaxačními přestávkami eliminuje problémové chování), které je v kompetenci konkrétního pedagoga ve spolupráci s rodinou.

Stupeň 2

Žák vykazuje méně závažné problémy v chování, které jsou eliminovatelné jednoduchým a zjevným řešením problému, které je v kompetenci konkrétního pedagoga ve spolupráci s rodinou (např. při zapojení žáka do třídní soutěže v matematice žák při neúspěchu vykazuje problémové chování. Nácvikem zvládnutí soutěže i s prohrou v individuálním vztahu se část problémového chování daří eliminovat, avšak v některých situacích se opakuje. Po konzultaci s pracovníkem školského poradenského zařízení (ŠPZ) zapojí pedagog motivační pobídky pro žáka – v situaci, kdy prohraje a nevykáže problémové chování, je odměněn. Po této intervenci se podařilo z 90 % problémové chování snížit). Při opakujícím se chování je možné oslovit opět pracovníka školního poradenského pracoviště (ŠPP) či ŠPZ.

Stupeň 3

V případě závažnějšího či opakovaného problémového chování spolupracuje s pedagogem a rodinou pracovník ŠPZ. Na realizaci navržených opatření se může částečně podílet další pedagogický pracovník.

Stupeň 4

Žák vykazuje závažné problémy v chování, které je nutné řešit ve spolupráci s pracovníkem ŠPZ či dalšími odborníky. Řešení vyžaduje důkladnou analýzu problému a objektivní popis chování. Pro změnu chování je často nutné přistoupit k úpravě vnějších podmínek a přístupu k dítěti. Na realizaci navržených opatření se podílí další pedagogický pracovník.

Stupeň 5

Žák vykazuje závažné problémy v chování, které je nutné řešit ve spolupráci s řadou odborníků (pracovník ŠPZ, psychiatr, behaviorální terapeut apod.). Řešení vyžaduje důkladnou analýzu problému a objektivní popis chování. Pro změnu chování je nutné vždy přistoupit k úpravě vnějších podmínek a přístupu k dítěti. Na realizaci navržených opatření se podílí další pedagogický pracovník.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. ČADILOVÁ, V.; JŮN, H.; THOROVÁ, K. a kol. Agrese u lidí s mentální retardací a autismem. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-319-2.
2. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. Strukturované učení. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-475-5.
3. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. et al. Metodika práce se žákem s PAS. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3309-7.
4. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. et al. Metodika práce asistenta pedagoga se žákem s PAS. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3377-6.
5. EMERSON, E. Problémové chování u lidí s mentální retardací. Praha: Portál, 2008. ISBN 798-80-262-0027-7.
6. JŮN, H. Moc, pomoc a bezmoc. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-590-5.
7. SCHOPLER, E.; MESIBOV, G. B. Autistické chování. Praha: Portál, 1997. ISBN 80-178-33-9.