Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Komunikace mezi školou a rodiči žáků není dostatečná.
• Mezi rodinou žáka a školou jsou komunikační bariéry dané např. odlišností kulturního či náboženského prostředí.
• Není jasně vymezena role rodičů žáků v životě školy.
• Žák a/nebo rodiče žáka nehovoří česky.
• Žák pochází z nedostatečně podnětného či dysfunkčního rodinného prostředí.

Popis opatření

V čem spočívá

Opatření zaměřená na spolupráci se zákonnými zástupci (nejčastěji rodiči) se snaží eliminovat překážky a rizika, které vyplývají z charakteru sociálního znevýhodnění. Rodiny, které mají často kulturně odlišné či nedostatečně rozvinuté rodičovské dovednosti i sociální kontakty s ostatními lidmi, mohou mít z učitelů strach. Škola by se měla snažit tuto nedůvěru zmírnit a upřímným zájmem pomoci rodině prohloubit podporu, kterou poskytují žákovi v procesu jeho vzdělávání. Škola se musí snažit pomoci rodičům nalézt cestu k vhodné podpoře jejich dítěte při vzdělávání. Pokud škola registruje nějaké nedostatky, musí na ně rodiče citlivě upozorňovat. Její snažení může být oceněno opětovným vybudováním vztahu mezi rodičem a dítětem. Pozitivnější postoj rodičů ke škole se v domácnosti většinou projeví větší podporou žáka ve vzdělávání, přívětivější pracovní atmosférou a účinnější motivací žáka k poctivé docházce do školy. V práci s žáky, o něž není v rodině dobře pečováno, má škola poměrně omezené možnosti, přičemž by měla vhodně využívat spolupráci s ostatními organizacemi a institucemi hájícími práva dítěte.

Čemu pomáhá

Dobrá spolupráce rodiny a školy zlepšuje motivaci žáků pro učení a jejich výsledky ve škole. Škola si vytvoří systém, který obsahuje různé formy komunikace a spolupráce s různými typy a skupinami rodičů. Vztah mezi školou a rodičem je třeba začít budovat hned od první chvíle, kdy jeho dítě vstoupí do školy, a mnohdy ještě předtím – viz 3.1.1 Zahájení spolupráce rodiny a školy. Je třeba mít vytvořenu škálu informačních a komunikačních nástrojů, které rodiči srozumitelně vysvětlují důvody, proč a jakým způsobem je důležité (ve vztahu rodiče a školy) navzájem spolu hovořit a naslouchat si, snažit se pochopit druhou stranu. Zároveň je třeba nastavit systém zpětné vazby, aby škola měla dostatečný přehled o názorech rodičů na činnost školy, ale zároveň také byla schopna ref­lektovat jejich potřeby. Například návštěvy pracovníků školy v rodinách mohou napomoci také kvalitě domácí přípravy žáka – viz 7.1 Jiné formy přípravy na vyučování. Zároveň tento vstřícný krok směrem k rodičům může přispět k rozvoji vzájemné spolupráce školy a rodiny.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Při komunikaci s rodiči hraje svoji roli atmosféra školy a styl jejího vedení. Právě podpora vedení školy v nastavení principů komunikace a spolupráce s rodiči může ve značné míře výsledek snah, uskutečňovaných často v rovině spolupráce a komunikace konkrétního učitele a rodiče, pozitivně ovlivnit.

K podpoře dobrého vztahu rodiny a školy zejména přispívají:

• informační materiály o základních pravidlech a formách komunikace a spolupráce školy a rodičů;
• příručky o škole, ve kterých lze najít vše o jejím vzdělávacím programu, systému hodnocení a dalších aspektech života školy;
• dny otevřených dveří;
• konference rodičů a pedagogů;
• návštěvy pracovníků školy v rodinách;
• zapojování rodičů do výuky a poradenství;
• telefonické kontaktování rodičů;
• zřizování poradenských center pro rodiče;
• neformální společenská setkání;
• zvláštní programy pro rodiče a děti.

Na co klást důraz

• Komunikace rodičů a školy musí být oboustranná.
• Je vhodné umožnit rodičům návštěvu třídy během vyučování – rodič tím získá možnost vidět své dítě v bezprostřední situaci tak, jak se v hodině chová, reaguje a zapojuje.
• Důraz je třeba klást i na osobní návštěvy zástupce školy (učitele, sociálního pedagoga, asistenta pedagoga, spolupracujícího terénního pracovníka apod.) v rodině. Jen tak lze opravdu poznat domácí prostředí žáka a mnohdy pochopit některé jeho reakce a chování. Neformální prostředí domova může také napomoci větší otevřenosti a spolupráci rodičů. Zástupce školy je v této roli pouze rádcem, partnerem při výchově. Může rodiče přehledněji informovat než například v uspěchaných chvílích po vyučování. Stěžejním důvodem návštěvy může být i pomoc rodičům s nejasnostmi například v do­mácí přípravě. Společně se také během rozhovoru mohou zavčas vyřešit zárodky budoucích problémů.
• V komunikaci postupovat od nejpodstatnějšího k méně podstatnému a nepožadovat řešení příliš mnoha věcí najednou.

Rizika

• Vznik konfliktu, který může být reakcí způsobenou nejistotou, podrážděností, případně frustrací a problémy ve zcela jiných oblastech, než je vzdělávání dětí.
• Zahlcení rodičů informacemi, nabídkami, požadavky a až přehnaná péče ze strany pracovníků školy.
• Spěch a řešení přílišného množství věcí najednou můžou být příčinou neúspěchu.

příklad aplikace

Osobní setkání

Tuto formu můžeme také nazvat konzultačními hodinami, kdy rodiče vědí, že jim učitel bude k dispozici. Zpravidla před nebo po vyučování mají rodiče možnost si s učitelem pohovořit. Výhodou tohoto setkání je menší pravděpodobnost vzájemného neporozumění než například při písemném kontaktu. Nicméně v případě rodičů, kteří nemají hlubší zájem o spolupráci se školou, či dokonce o podporu svých děti, je třeba, aby škola takové setkání sama iniciovala, protože takový rodič málokdy přijde z vlastní vůle. Jednou z krajních, nicméně osvědčených možností, jak přimět rodiče ke komunikaci a spolupráci, je doporučit jim změnit školu. Někdy to pomůže, protože si rodiče uvědomí, že dojíždění dítěte do jiné školy (v malých místech je zpravidla škola jen jedna) by jim komplikovalo situaci a začnou se o problémy a jejich řešení více starat. A pokud ke změně školy opravdu dojde, v mnoha případech to opravdu pomůže a problémy dítěte se školou skončí. Je to všechno věc dohody mezi učitelem a rodičem. Nikdy by se nemělo jednat o poměřování, kdo je v takovém případě silnější. V takovém případě prohrávají obě strany a doplácí na to nejvíce dítě (žák). Někde fungují výchovné komise při SRPŠ. Jsou-li v nich rodiče otevření spolupráci, kteří mají mezi ostatními přirozenou autoritu, jejich slovo a názory jsou pro řešení sporů školy a rodiny účinnější než tlak samotných učitelů. Jinde pracují komise při obecních úřadech a pohovor s takovými rodiči na této úrovni je také možným řešením.

Komunikace přes dítě

I když se v odborných publikacích o tomto typu komunikace téměř nehovoří, je na školách běžný. Učitel i během vyučovací hodiny, pokud zjistí u žáka nedostatek, může rodičům vzkázat: „Vyřiď, prosím, mamince, aby s tebou zopakovala počítání přes desítku. Chyběl jsi, když jsme to probírali a nemáš to ještě zažité, později by ti to chybělo.“ Je však důležité ověřit, zda dítě informaci rodičům skutečně předalo. To může být problém u dětí s poruchou pozornosti, které si takovou informaci nepamatují, nelze je pak trestat za to, že vzkaz nevyřídili.

Společné třídní schůzky učitelů, rodičů a žáků

Namísto „klasických“ třídních schůzek se na některých školách stává běžnou praxí model schůzek učitel – rodič – žák. Zejména pro sociálně znevýhodněné žáky je takový způsob hodnocení jejich výkonu ve škole, předávání informací a zpětné vazby mezi školou a rodiči velmi přínosný.

Velmi zajímavý případ netradiční schůzky je doprovázení sociálně slabých rodičů jejich dětmi. Například jedna žákyně musela doprovázet matku na rodičovskou schůzku, protože by na ni jinak sama nikdy nepřišla. Doprovázela ji, protože chtěla, aby matka od učitelů slyšela, že její dcera je bezproblémová žákyně a prospěchově patří mezi nejlepší ve třídě.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Toto opatření není děleno do stupňů, protože každá škola musí mít vytvořen systém komunikace s rodiči, s jehož základními pravidly jsou seznámeni všichni pedagogičtí pracovníci. Tento systém umožňuje obousměrnou komunikaci mezi školou (pedagogy) a rodiči, přičemž obsahuje různé formy a nástroje komunikace tak, aby se minimalizovalo riziko, že rodič nebude se školou schopen efektivně komunikovat v důsledku omezení daných jeho sociální, kulturní či jazykovou odlišností. Mezi komunikačními nástroji jsou ve vyvážené formě zastoupeny osobní setkání, písemná, telefonická a internetová komunikace.

V případě jazykových či kulturních překážek je nezbytné opatření provázat s opatřením tlumočnické služby – viz 3.4.2 Využití tlumočnických služeb. Rodiče jsou o možnosti přizvání osoby, která zajistí tlumočení, náležitě informováni a mohou její přizvání sami iniciovat.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. PEKÁRKOVÁ, S.; VOŽECHOVÁ J. et al. Mají na to! Jak podpořit sociálně znevýhodněné děti na ZŠ? [online] 2013, poslední revize 2013-04-30 [cit. 2014-07-28]. Dostupné z: http://www.majinato.cz/index.php.