Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák má problémy se zapamatováním a vybavováním informací a instrukcí.
• Žák má sníženou schopnost učení se novým informacím.
• Žák rychle zapomíná.
• Žák je zanedbán v předškolní přípravě.
• Žák má obtíže s respektováním pravidel z důvodu snížené schopnosti si je zapamatovat a vybavit.

Popis opatření

V čem spočívá

Opatření spočívá v rozvoji a zkvalitňování paměťových mechanismů, které ovlivňují vzdělávání žáka a mají vliv na jeho školní úspěšnost. Paměť je nezbytná při osvojování nových dovedností a znalostí. Oslabení v jednotlivých částech paměti je možné trénováním zlepšit.

Čemu pomáhá

• Posílení různých druhů paměti.
• Posílení fází paměti.
• Nácviku technik vybavování.
• Nácviku technik uložení.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Jak se aplikuje, postup zavedení a postup vlastní realizace

Je nezbytné především nejprve posoudit a zjistit, zda problémy paměti mají své kořeny ve fázi percepce nebo ve fázi kódování informace (zda vůbec dochází k porozumění vstupní informaci) či ve fázi ukládání nebo vybavení si uložené informace. Dále je třeba zjišťovat, zda se problémy objevují v krátkodobé či dlouhodobé paměti, či při paměťových procesech při přechodu z krátkodobé do dlouhodobé paměti a při vybavování. Problémy s pamětí však vždy znamenají narušení kognitivního výkonu žáka včetně procesu učení. Podle zjištěných nedostatků v oblasti paměťových procesů je třeba posilovat oslabené paměťové funkce vhodnou volbou tréninku paměti. Při tréninku paměti je u žáků vždy výchozím bodem správná motivace – viz 2.7 Podpora motivace žáka.

Pro úspěch a dosažení zlepšení paměťových funkcí je u žáků naprosto nezbytná práce s motivací s ohledem na věk, předchozí zkušenosti žáka, jeho osobnost atd. Motivaci je nutné věnovat stejnou pozornost jako následnému výběru samotných paměťových cvičení. Dalšími podmínkami pro úspěch při trénování paměti jsou:

• zajištění klidného prostředí bez rušivých podnětů;
• pozitivní emoční klima;
• vhodná forma;
• přiměřenost (časová, obsahová);
• opakování cvičení;
• hodnocení a vyhodnocení, ocenění;
• samotný výběr paměťových cvičení dle typu oslabení paměťových funkcí jedince, popř. jejich kombinace, včetně kombinace činností (mluvení, zápis, nákresy, memorování pomocí rytmizace, propojení s gestikulací, hrou atd.).
• Kromě vlastní stimulace paměti při výuce učíme žáky tzv. mnemotechnickým postupům, technikám vybavení informací.

Na co klást důraz

• Žáka co nejvíce aktivizujeme, aby s informacemi pracoval a využíval formy zapamatování, které j jsou pro něj efektivní (souvisí také s preferovaným učebním stylem – viz 2.6 Výuka respektující styly učení).
• Kdykoli je to nutné, učitel poskytuje žákovi informace navíc (v písemné podobě, několikerým opakováním instrukcí apod.), případně ho instruuje, aby si údaje zapisoval, a pohlídá, že se tak děje.

Rizika

• Zaměření jen na jeden druh či fázi paměti.
• Využívání mnemotechnických pomůcek bez propojení souvislostí.
• Volba složitých postupů zapamatování.
• Zatěžování velkým objemem informací.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

MŠ, 1. st. ZŠ

Využití her všech typů s důrazem na pochopení informace, popř. její zopakování a dovysvětlení.

Využití vizuálních (předměty, obrázky, piktogramy), sluchových (rytmizace, zvuky hudebních nástrojů, melodie) a motorických (propojení se slovními a obrazovými prvky) podnětů a způsobů prezentace. Důležité je pracovat s motivací a zájmem žáka o aktivity.

2. st. ZŠ, SŠ

Nastupuje větší podíl vědomého učení, včetně zapojování vědomé paměti žáků. S ohledem na to volíme postupy a metody práce ve všech oblastech. Přetrvává podmínka důležitosti práce s pozitivní motivací žáků, významnou roli hraje přiměřenost a vyhodnocení individuálních možností žáků. S ohledem na to pak volíme konkrétní cvičení. Nezapomínáme na hodnocení; každý žák musí zažít úspěch, to právě u paměťového tréninku znásobuje šance na zlepšení v oblasti rozvoje kognitivních funkcí u žáka.

I v tomto věku se ukazuje jako účinné při trénování paměti alespoň občasné propojování oblastí vizuální, sluchové, pohybové a čistě kognitivní. Posilujeme logickou paměť, verbální schopnosti, systematizaci a kategorizaci a třídění věcí i vědomostí. Vždy klademe důraz na ověření porozumění a opakovaně různými formami upevňujeme poznané, tak aby prokazatelně docházelo k vytvoření paměťových stop a schopnosti následného vybavení a užití.

Stupeň 2

Opatření realizujeme formou skupinové či individuální práce s žákem nad rámec běžné výuky / výchovné činnosti v rozsahu stanoveném v doporučení školského poradenského zařízení.

Stupeň 3

MŠ, ZŠ

Opatření realizujeme formou individuální práce s žákem nad rámec běžné výuky / výchovné činnosti v rozsahu stanoveném v doporučení školského poradenského zařízení.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. KREJČOVÁ, L. Žáci potřebují přemýšlet: co pro to mohou udělat jejich učitelé. Praha: Portál, 2013. ISBN 978-80-262-0596-1.

2. REZKOVÁ, V.; TUMPACHOVÁ, L. Cvičíme paměť. Praha: Pražská pedagogicko-psychologická poradna, 2010.

3. SUCHÁ, J. Trénujte si paměť. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-791-6.

4. EYSENCK, M.; KEANE, M. T. Kognitivní psychologie. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1559-4.

5. SEDLÁKOVÁ, M. Vybrané kapitoly z kognitivní psychologie: mentální reprezentace a men­tální modely. Praha: Grada, 2004. ISBN 80-247-0375-0.