Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák má vzdělávací a výchovné potíže různého typu i etiologie.

Popis opatření

V čem spočívá

Metodická podpora učitelů ze strany školských poradenských zařízení i školního poradenského pracoviště je učitelům poskytována na vyžádání, a to především v oblastech poradenství při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných.

Čemu pomáhá

• Pomáhá učitelům přizpůsobovat výuku speciálním vzdělávacím potřebám žáků.
• Pomáhá učiteli orientovat se v doporučeních poskytovaných školským poradenským zařízením.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Jak se aplikuje, postup zavedení a postup vlastní realizace

Rozsah služeb školního poradenského pracoviště (ŠPP) závisí především na rozsahu personálního zabezpečení pozic. Školní poradenské pracoviště zahrnuje v širším rozsahu výchovného poradce, metodika prevence, školního psychologa, speciálního pedagoga, sociálního pedagoga, popř. také logopeda. V případě že na škole nejsou zastoupeny všechny tyto pozice, dochází k přenosu kompetencí na zbývající poradenské pracovníky (v nejužším obsazení výchovného poradce a metodika prevence), s čímž samozřejmě souvisí i rozsah služeb. Následující text popisuje metodickou podporu ŠPP při jeho plném obsazení.

Výchovný poradce (dále jen VP):

• Obsahová a metodická pomoc třídnímu učiteli (dále jen TU).
• Usměrňování a sjednocování diagnostické činnosti TU.
• Předávání informací a návrhů týkajících se výchovy, vzdělání, prevence a nápravy problémových žáků vedení školy.
• Podle potřeby uskutečňuje vlastní diagnostickou činnost u žáků, kteří ji vyžadují z výchovných, sociálních a vzdělávacích důvodů.
• Seznamování ped. sboru s dalším pedagogicko-psychologickým vzděláváním.
• Seznamování ped. sboru s poznatky a závěry ze školení a schůzek VP.
• Sledování všech změn v právních předpisech, které se týkají výchovného poradenství.
• Organizace (v součinnosti s ŠPP) výchovných komisí a individuálních porad s rodiči při řešení výchovných a výukových problémů.
• Spolupráce s odborníky z PPP, SPC, popř. dalšími externisty.

Metodik prevence (dále jen MP):

• Spolupráce s TU při zachycení varovného signálu souvisejícího s rozvojem sociálně patologických jevů.
• Metodická podpora učitelům při tvorbě a realizaci selektivní primární prevence – práce s men­šími skupinami, případně jednotlivci, u kterých jsou ve zvýšené míře přítomny rizikové faktory (klub prevence, spolupráce s rodiči a dalšími organizacemi).
• Předávání odborných informací o rizikovém chování a o nabídce programů pedagogickým pracovníkům školy, žákům, rodičům.
• Pravidelná aktualizace informací v přehledu SVP žáků (rizikové chování, hygienické potíže).
• Koordinace a realizace aktivit prevence rizikového chování ve výuce, preventivní práce s třídními kolektivy.
• Koordinace nespecifické primární prevence (celodenní program), zařazování prvků specifické primární prevence.
• Metodické vedení činnosti pedagogických pracovníků školy v oblasti prevence rizikového chování (vyhledávání problémových projevů chování).
• Koordinace a spolupráce s orgány, které mají na starost problematiku rizikového chování (policie, OSPOD).

Školní psycholog (dále jen ŠP):

• Skupinová práce s učiteli – komunitní kruhy, besedy.
• Participace na vedení preventivních programů pro třídy ve spolupráci s třídními učiteli a metodikem prevence (adaptační programy, prevence sociálně patologických jevů).
• Participace na vedení podpůrných programů pro oblast spolupráce třídního učitele se třídou.
• Konzultace v oblasti metodických postupů pro žáky s výchovnými problémy.
• Konzultace v oblasti metodických postupů pro žáky s výukovými problémy.
• Individuální (popř. skupinová) práce s pedagogy jako prevence syndromu vyhoření.

Speciální pedagog (dále jen Spec. ped.):

• Poradenství učitelům a rodičům v oblasti vzdělávání a reedukace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
• Pomoc při individualizaci péče o žáka se SVP, např. metodická podpora při tvorbě vzdělávacích plánů a plánů osobního rozvoje.
• Práce se třídami, skupinami a jednotlivci jako prevence sociálně patologických jevů ve třídách ve spolupráci s učiteli.
• Spolupráce se školním psychologem a třídním učitelem na tvorbě a realizaci adaptačních programů.
• Podpora spolupráce třídy s třídním učitelem (např. adaptační programy).

Sociální pedagog (dále jen Soc. ped.):

• Pomoc v situacích, kdy je narušené rodinné prostředí, disharmonie vztahů a nevhodná rodičovská výchova – spolupráce s TU, ŠPP a mimoškolními organizacemi.
• Pomoc při řešení konkrétních problémů (např. zlepšení prospěchu a chování dětí, pomoc při budování hygienických návyků, zprostředkování komunikace mezi rodinou a školou apod.).
• Přímé řešení absence žáků s rodiči (spolupráce s TU a VP).
• Participace na vedení preventivních programů pro třídy ve spolupráci s třídními učiteli a metodikem prevence (adaptační programy, prevence sociálně patologických jevů).
• Koordinace, metodická podpora učitelům ve složitějších případech dětí, na které se vztahuje § 6 zákona o sociálně-právní ochraně dětí (např. děti se syndromem CAN, výskytem rizikového chování, při zajišťování a vyřizování zák. zástupce dítěti, které se ocitá ve faktické péči jiné osoby než rodiče, aj.).
• Metodická podpora začínajícím učitelům při řešení případů žáků s výskytem záškoláctví, skrytého záškoláctví a žáků vyžadujících sociálně-právní ochranu z dalších důvodů.

Logoped:

• Poradenství učitelům v oblasti vzdělávání a reedukace žáků s narušenou komunikační schopností.
• Tvorba a realizace skupinových cvičení k prevenci a reedukaci poruch řeči.

Školská poradenská zařízení (ŠPZ):

• ŠPZ poskytují metodickou podporu školám a učitelům na základě žádosti. V praxi se jedná především o diagnostiku speciálních vzdělávacích potřeb a metodické vedení učitelů při aplikaci podpůrných opatření dle doporučení ŠPZ. Jedná se také o metodické ve­dení členů školního poradenského pracoviště (financovaných ze státního rozpočtu) – školního metodika prevence a výchovného poradce.
• V praxi se při dostatečném personálním obsazení školního poradenského pracoviště přenáší funkce metodické podpory z PPP či SPC na ŠPP, popř. je poskytována učitelům ve spolupráci ŠPZ s ŠPP na škole. Metodická podpora učitelům je aktuálně popsána příloze 1 vyhlášky č. 72/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Na co klást důraz

• Vzájemný respekt a důvěra pracovníků.
• Metodické služby je potřeba učitelům nabízet v pravidelných intervalech.
• Je třeba zároveň zabezpečit dostatečné personální obsazení tak, aby měli poradenští pracovníci na tuto činnost dostatek času.

rizika

• Nedostatečné personální obsazení poradenských zařízení.
• Negativní nastavení učitelů vůči ŠPZ (ŠPP).

příklad aplikace

Příkladem dobré praxe je metodická intervence školní psycholožky a speciální pedagožky v případě Daniela, chlapce s SPU a ADHD. Dan přišel na tuto ZŠ jako na svou třetí školu. Často se do­stával do konfliktů nejen se spolužáky, ale také s učiteli, pro svou „drzost“ a „neposednost“. Třídní učitelka měla s Danem také těžkosti a nevhodné chování řešila poznámkami. Intervence ze strany ŠPP přišla v podobě nastavení smlouvy s rodiči, kde byl Danovi zaveden deníček k chování (tzv. zpětné zrcátko, kam se denně zaznamenávalo hodnocení Danova chování) a na základě domluvy s maminkou začal pravidelně docházet ke školní psycholožce na individuální terapii. Jasné nastavení pravidel a kontrola chování, kterou třídní učitelka spolu s ŠPP, rodiči a Danem nastavila, mu pomáhaly usměrňovat jeho chování. Danovi se zlepšil prospěch a také se výrazně zlepšilo jeho chování k dospělým i spolužákům.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

Poradenství a metodická podpora je ŠPZ a ŠPP poskytována nezávisle na závažnosti SVP. Rozsah poskytování poradenských služeb na škole by měl odpovídat počtu žáků se SVP.

Stupeň 2, 3

Rozsah poskytování poradenských služeb na škole odpovídá počtu žáků se SVP.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. ŠTECH, S.; ZAPLETALOVÁ, J. Úvod do školní psychologie. Praha: Portál, 2013.

2. VÁGNEROVÁ, M. Školní poradenská psychologie pro pedagogy. Praha: Karolinum, 2005.