Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• U žáka se projevuje oslabení kognitivního výkonu.
• U žáka se projevují deficity v exekutivních funkcích (obtíže v plánování, organizaci samostatné práce).
• Žák nerozumí (částečně nebo úplně) vyučovacímu jazyku.
• U žáka se projevují deficity ve zrakovém a sluchovém vnímání.
• U žáka se projevují výkyvy pracovního tempa.
• Žák je zvýšeně unavitelný nebo bývá často unavený (nedostatek spánku, nekvalitní spánek).
• Žák má sníženou schopnost koncentrace pozornosti.
• Žák má odlišné pracovní tempo od ostatních spolužáků.

Popis opatření

V čem spočívá

Individualizace časové dotace ve výuce spočívá v přizpůsobení času věnovanému některým činnostem při vyučování a množství požadované práce osobnímu tempu žáka.

Každý žák vstupuje do vzdělávání vybaven jiným psychomotorickým tempem, které je schopen přizpůsobovat situaci jen do určité míry. U žáků výrazněji pomalejších nebo hodně rychlých je mnohdy požadavek na přizpůsobení se průměrnému tempu práce zbytku třídy spojen s rizikem postupné demotivace a snižování kvality výsledků školní práce.

Čemu pomáhá

• Aby žák stihl dokončit započatou práci.
• Aby se žák mohl plnohodnotně účastnit běžné výuky ve třídě, a to bez negativního dopadu na kvalitu jeho vzdělávání a na jeho čas vyhrazený pro odpočinek a volnočasové aktivity.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Samotné individualizaci činností podle žákova osobního tempa předchází vždy posouzení rychlosti práce žáka v jednotlivých předmětech. Nehledíme jen na to, zda žák odevzdává samostatnou činnost mezi prvními nebo posledními, ale hlavně na kvalitu odvedené práce a její možné souvislosti právě s tempem. Na základě těchto informací odhadneme, jaké množství práce je schopen žák kvalitně zpracovat a zkontrolovat v porovnání s průměrným tempem třídy.

U pomalejších žáků např. zredukujeme počet položek v zadaném cvičení nebo práci cílíme pouze na jeden testovaný jev (zatímco ostatní žáci ji vypracovávají celou) nebo zrychlíme tempo žáka krátkým a jasným zadáním (příp. mu zadání přečteme), usnadněním zápisu (předtištěný text, zapsání v bodech – ne souvislý text) apod. Při zkoušení volíme metody a postupy eliminující riziko nedodělání zadaných činností pro nedostatek času a výskyt zvýšeného počtu chyb pozornostního rázu v důsledku spěchu. To znamená např. prověřování jen jednoho jevu, zkoušení na typizovaných úkolech (procvičených v rámci domácí přípravy nebo konzultace, případně doučování) a podobně. Myslíme i na zkrácení rozsahu domácí přípravy – doporučíme např., aby dítě četlo nahlas střídavě ob větu s rodičem nebo aby písemně zpracovalo jen část úkolu s tím, že zbytek procvičí ústně pod dohledem dospělého.

U žáků s rychlým pracovním tempem ale nízkou kvalitou práce spíše dbáme na využití vznik­lého času pro nácvik pracovních návyků při důkladné kontrole správnosti (rozsah práce nenavyšujeme). Doporučíme používat zvýrazňovače, umožníme jednoslovné odpovědi, příp. volby správné odpovědi z nabídky možností. U žáků s rychlejším tempem práce, kteří pracují kvalitně a lépe si osvojují učivo, můžeme přidávat úkoly obohacujícího charakteru, jejichž výsledky bychom však neměli zahrnovat do standardního hodnocení výkonu takového žáka.

Na co klást důraz

• Na přípravu vhodných materiálů diferencovaných dle možností žáků.
• Pokud nějakým způsobem individualizujeme domácí přípravu, je nezbytné projednat její podobu s rodiči, domluvit se na konkrétní podobě a metodicky je průběžně vést, viz též 7.1 Jiné formy přípravy na vyučování.

Rizika

• Nedostatečná pedagogická diagnostika – špatné vyhodnocení potřeb žáka – pedagog včas neodhadne potřebu aplikovat PO a nevytvoří prostor pro individuální práci.
• Příliš časté a zbytečné nabízení individuální práce v situaci, kdy žák zvládne pracovat v tempu s ostatními – riziko pozitivní diskriminace.
• Malá připravenost a flexibilita okamžitě reagovat na potřeby žáka (zajistit vhodné didaktické a pracovní materiály).
• Větší nároky na přípravu diferencovaných úkolů dle možností žáků.

příklad aplikace

Martin píše pomaleji. Samostatná cvičení ve škole zpracovával v čase přibližně dvojnásobném oproti spolužákům, psal-li podle diktátu, nestíhal dopisovat slova a zdůvodňovat paralelně pravopis. Z výuky často chodil s nesrozumitelnými zápisky, které tvořily nedokončené věty beze smyslu, z nichž se pak doma nedokázal nic naučit. Paní učitelka proto volí předtištěné diktáty, v nichž jsou vynechaná ta slova, na nichž ověřujeme příslušný gramatický jev – nejlépe jeden. Během diktátu paní učitelky si žák ukazuje prstem v předloze a na pokyn dopisuje požadované slovo. Rozsah samostatných cvičení u Martina zredukovala na polovinu. Na začátku hodiny dává Martinovi zápisky předtištěné, aby si do nich mohl psát pouze poznámky. Odboural se požadavek na písemné opravy chybných slov ze školy v rámci domácí přípravy – Martin má doma ústně zdůvodnit pravopis pěti chybně zapsaných slov pod dohledem rodiče, aby měl čas na další úkoly. Individualizací časové dotace na činnosti v českém jazyce se Martinovy známky zlepšily o dva stupně.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Aplikuje se bez stupňů, neboť v každém stupni žák vyžaduje individuální formy práce. Intenzita a rozsah individuálních forem práce by měl klesat v časové ose (např. v průběhu školního roku, v průběhu zvyšujících se let školní docházky).

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. KOŠŤÁLOVÁ, H.; MIKOVÁ, Š.; STANG, J. Školní hodnocení žáků a studentů se zaměřením na slovní hodnocení. Praha: Portál, 2008. 151 s. ISBN 978-80-7367-314-7.