Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák nerozumí (částečně nebo úplně) vyučovacímu jazyku.
• U žáka se projevuje oslabení kognitivního výkonu.
• U žáka se projevují deficity v exekutivních funkcích (obtíže v plánování, organizaci samostatné práce).
• Žák má sníženou schopnost porozumět sociálním situacím a instrukcím pedagoga.
• Žák má snížené sociální a komunikační kompetence.
• Žák má sníženou schopnost koncentrace pozornosti.

Popis opatření

V čem spočívá

Strukturování je opatření, kterým usnadňujeme žákovi orientaci v časovém harmonogramu výuky a v prostorách školy.

Čemu pomáhá

• Usnadňuje adaptaci na školní prostředí.
• Usnadňuje orientaci v čase, prostoru i plánovaných činnostech.
• Pomáhá zvyšovat komunikační a sociální kompetence žáka, podporuje jeho samostatnost.
• Pomáhá žákovi uvědomit si princip posloupnosti, se kterým se pracuje v mnoha předmětech (matematika, fyzika, chemie, biologie, dějepis).
• Žákům, kteří pocházejí z odlišného prostředí, pomáhá snadněji se adaptovat na prostředí školy.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Jak se aplikuje, postup zavedení a postup vlastní realizace

Strukturalizace výuky spočívá ve využívání vizuálních pomůcek a dalších postupů usnadňujících žákovi orientaci v programu dne, požadavcích, které jsou na něho kladeny, i v prostorách školy. Využívá se především pro potřeby žáků s odlišným mateřským jazykem v adaptační fázi jejich pobytu ve škole. Lze jej také využít pro mladší žáky s oslabením kognitivního výkonu, deficity v exekutivních funkcích či absencí předchozí zkušenosti s pobytem ve školním prostředí. Při volbě vhodných prostředků podpory žáka vycházíme z jeho individuálních potřeb (někteří žáci potřebují vytvořit denní programy s detailními seznamy úkolů, jiným vyhovují soubory piktogramů či fotografií reprezentujících jednotlivé aktivity, pro některé žáky můžeme využít principy strukturovaného učení – více viz Katalog podpůrných opatření – dílčí část pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu poruchy autistického spektra nebo vybraných psychických onemocnění). Snazší orientaci v požadavcích, které jsou na žáky v souvislosti s docházkou do školy kladeny, pomáhá také vytvoření pravidel chování ve škole – viz 9.1.10 Tvorba pravidel třídy a hodnocení jejich dodržování.

Strukturalizace prostoru třídy i pracovního místa – pro strukturování prostoru třídy můžeme využít různé paravány, koberce a pohovky pro vytvoření relaxační zóny. V rámci třídy a zejména v rámci budovy školy viditelně označíme (piktogramem, obrázkem, fotografií či nápisem v mateřském jazyce žáka) místnosti a místa, které jsou spojené s určitou činností (specializované učebny, sborovna, toalety, jídelna, v rámci třídy čtenářský koutek apod.) – viz 10.2 Stavební úpravy, bezbariérovost.

Vizualizace denního programu – k vizualizaci můžeme využít např. nástěnné nebo přenosné denní režimy. Při tvorbě pomůcky postupujeme dle věku žáka a jeho potřeb – od jednodušších variant (konkrétní předměty reprezentující různé činnosti, fotografie žáka při jednotlivých činnostech, piktogramy) po nejsložitější (psaný rozvrh) či je kombinujeme.

Strukturování činností – aktivity pro žáka uspořádáme tak, aby věděl, jaká bude posloupnost jednotlivých dílčích úkonů.

Na co klást důraz

• Respektovat individuální potřeby žáka a jim přizpůsobit výběr vhodných prostředků strukturalizace.

Rizika

• Nepřiměřená závislost žáků na přizpůsobeném prostředí a pomoci druhé osoby.

příklad aplikace

Natálka nastoupila do 1. třídy bez absolvování jakékoli předškolní přípravy – nechodila do MŠ, byla doma s maminkou, která pečovala o Natálčiny mladší sourozence. Natálka mluvila romským etnolektem a ve škole se cítila velmi nejistá, špatně se orientovala v denním režimu. Bála se dětí, neorientovala se ve školní budově ani ve třídě, nerozuměla pokynům paní učitelky ani si neuměla samostatně připravit věci z tašky na lavici.

Jedním z prvních opatření, jak dívce pomoci, bylo pořízení „obrázkového rozvrhu hodin na daný den“ přímo Natálce na lavici. Paní učitelka vyrobila malé zalaminované kartičky s fotografiemi učebnic a pomůcek symbolizujících jednotlivé vyučovací hodiny, resp. předměty, i přestávky. Pomocí samolepicího suchého zipu pak vytvořila jednoduchý výměnný systém přímo na kraj lavice Natálky. Po ukončení vyučovací hodiny (přestávky) Natálka příslušnou kartičku odložila do připravené krabičky na opačné straně stolu. Jednoduchou každodenní výměnou dle aktuálního rozvrhu Natálka mohla mít názorný rozvrh hodin ve formě, které rozuměla. Navíc byla posílená také samostatnost dívky i schopnost spolupráce, protože kartičky připravovaly společně s paní učitelkou každé ráno před začátkem vyučování.

Cílové skupiny/příčiny

MŠ, ZŠ 1. stupeň, ZŠ 2. stupeň.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

Opatření aplikujeme průběžně podle individuální potřeby žáka v závislosti na prostorových možnostech školy a ve spolupráci se školním poradenským pracovištěm.

Stupeň 2, 3

Opatření aplikujeme ve spolupráci se školským poradenským zařízením a v souladu s jeho doporučeními.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. Strukturované učení. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-475-5.

2. ATTWOOD, T. Aspergerův syndrom. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7178-979-8.

3. www.apla.cz.