Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žákova porucha vyjadřování nebo porozumění je závažného charakteru.
• Žák má snížené kognitivní schopnosti v kombinaci s narušenou komunikační schopností (např. vývojovou dysfázií).
• Je třeba vytvořit adekvátní systém pro komunikaci žáka, který nedokáže vůbec nebo jen omezeně komunikovat verbálně.

Popis opatření

V čem spočívá

Používá se u žáků s NKS, jejichž schopnost dorozumívat se mluvenou řečí je velmi omezená, nebo dokonce nemožná. Žák není schopen vyjadřovat svá přání, pocity, potřeby – domluvit se s jinými lidmi (rodiči, pedagogy, spolužáky a širším okolím). Využívání metod podporující (augmentativní) a nahrazující (alternativní) komunikace (AAK) umožňuje sebevyjádření žáka a pomáhá mu při vzdělávání. Teprve dlouhodobé používání AAK přináší očekávaný efekt.

Čemu pomáhá

• Usnadňují nebo umožňují komunikaci nemluvícím žákům.
• Zvyšují pozornost žáků, jejich motivaci pro učení (jsou přitažlivé).
• Zvyšují aktivitu žáka, aktivním zapojením do činností se může žák dále rozvíjet.
• Snižují frustraci z nepochopení a neschopnosti dorozumět se.
• Zvyšují efektivitu vzdělávání.
• Pomáhají při názorném vysvětlení učiva.
• Kompenzují těžké vady řeči zapojením smyslového vnímání (zejména zraku).
• Vedou ke snadnějšímu osvojení nových pojmů a upevnění slovní zásoby.
• Zapojují žáka do kolektivu vrstevníků, pomáhají rozvoji vztahů s vrstevníky.
• Rozšiřují možnosti pedagoga při výuce.
• Vizualizaci učiva.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Metody AAK lze využívat u dětí jak v předškolním věku pro podpoření vývoje řeči, tak ve školním věku jako náhradu mluvené řeči. Výběr metod AAK závisí na mnoha okolnostech, např. jaký je stupeň porozumění řeči, současný způsob vyjadřování, úroveň motorických dovedností, kognitivních a senzorických dovedností, sociální prostředí žáka aj. Pedagog by měl vycházet ze speciálněpedagogické a psychologické diagnostiky, doporučení odborného pracoviště, z reálných schopností žáka (rozumové, komunikační, pracovní), dosaženého stupně jeho vývoje. Zvolíme vhodné metody, prostředky i způsob komunikace. Respektujeme individuální potřeby žáka, ale také možnosti školního zařízení, ve kterém se žák vzdělává (např. jakou metodu AAK preferují zákonní zástupci, v které metodě jsou proškoleni pedagogové). Nutná je vždy týmová péče – zapojení rodiny do terapie, spolupráce rodiny, školy a poradenského zařízení, spolupráce s klinickým logopedem (pokud je žák v jeho péči). Postupujeme od jednoduššího k složitějšímu, vhodným způsobem žáka motivujeme, procvičujeme získané dovednosti a obměňujeme postupy. Naší snahou je, aby žák uměl metodu použít prakticky – tzn. uplatnit své dovednosti v běžných denních situacích.

Příklady nejčastěji používaných metod AAK: obrázkové písmo neboli piktogramy, zjednodušená zobrazení předmětů, činností a vlastností, která jsou srozumitelná všem lidem bez ohledu na jejich národnost, vzdělání a věk. Pedagog si takové obrázky může vytvořit sám nebo využije na českém trhu dostupné počítačové programy, které umožňují komunikaci pomocí piktogramů, např. ALTÍK, ACKKeyboard, GIRD PLAYER, BOARMAKER, SYMWRITER. Příkladem komunikace prostřednictvím znakování je Makaton (autorkou je Margaret Walker z Velké Británie). Makaton využívá pro funkční komunikaci manuální znaky doplněné mluveným slovem, jde o jednodušší znaky oproti znakovému jazyku neslyšících. V našich podmínkách se používá také Výměnný obrázkový komunikační systém (VOKS), jehož autorkou je PhDr. Margita Knapcová. Kromě funkce komunikace podporuje rozvoj aktivní i pasivní slovní zásoby, gramatické stavby řeči, zvyšuje míru samostatnosti a soběstačnosti dětí.

Na co klást důraz

• Respektování individuality žáka.
• Diagnostika žáka s cílem výběru vhodné metody AAK.
• Vizualizace a maximální názornost při výuce.

Rizika

• Nezohlednění aktuálních potřeb žáka (např. z důvodu chybějící diagnostiky).
• Nevhodně zvolené metody AAK.
• Porucha pozornosti a aktivity, zvýšená unavitelnost, pomalé pracovní tempo žáka.
• Snížené kognitivní a percepční schopnosti žáka.
• Organizační a personální podmínky školského zařízení.
• Nekvalifikovanost – pedagog není proškolen v konkrétní problematice.
• Časové a finanční problémy (vysoká časová a finanční náročnost těchto pomůcek).

Ilustrační příklad

Příklad dobré praxe: Chlapec s hybným postižením na podkladě dětské mozkové obrny (atetóza – mimovolní pohyby), pro těžkou vadu řeči (dysartrii) nebyl schopen dorozumívat se mluvenou řečí. Během předškolního vzdělávání rodiče úzce spolupracovali se speciálním pedagogem, aktivně se podíleli na terapii. Pro komunikaci zvolili pedagogové po dohodě s rodiči obrázkový komunikační systém. Ačkoliv chlapec uměl vyslovit jen několik málo srozumitelných slov, měl velkou pasivní slovní zásobu a pomocí obrázků dokázal sdělit své potřeby, přání i emoce. Obrázky brzy doplnil komunikátor GoTalk. Povinnou školní docházku zahájil chlapec ve speciální škole zřízené pro žáky se zdravotním postižením. Od počátku pracoval s asistentem pedagoga. Také ve škole používal komunikační tabulky a komunikátor pro dorozumívání se s učitelem i spolužáky. Pomocí upravené klávesnice psal na počítači (nebyl schopen funkčně psát rukou). Psaní na PC mu usnadňovalo osvojení gramatických pravidel (zpětná zraková kontrola pravopisu) a významně urychlovalo nácvik psaní. Počítačový program Boardmaker využívali pedagogové pro výrobu komunikačních tabulek. Později využívali program Symwriter, který umožňoval chlapci být více aktivní a samostatný. V individuálním vzdělávacím plánu pro český jazyk bylo nutné učivo redukovat na bazální úroveň.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

Neaplikuje se.

Stupeň 2

Neaplikuje se.

Stupeň 3

Žák, u něhož je schopnost komunikace omezena o více než 50 %, pracuje dle svých možností většinou s ostatními spolužáky, využívá se rovněž výuka individuální (s pedagogem, v odůvodněných případech s asistentem pedagoga). Částečná modifikace obsahu učiva, příprava pracovních listů a komunikačních tabulek, využívání znakové řeči nebo obrázkového systému pro zkvalitnění komunikace se žákem. Nutná delší příprava pedagoga (je nutné navýšení počtu hodin nepřímé práce). Úpravy obsahu a forem vzdělávání. Nutná metodická podpora poradenského zařízení – vzhledem k vysoké nákladnosti některých pomůcek je nutné před jejich nákupem konzultovat s odborníkem na tuto problematiku.

Stupeň 4

Žák, u něhož je schopnost komunikace omezena o více než 75 %, pracuje většinou individuálně s pedagogem nebo asistentem pedagoga, méně ve skupině s ostatními dětmi. Modifikace obsahu učiva, příprava pracovních listů a komunikačních tabulek, využívání znakové řeči nebo obrázkového systému pro zkvalitnění komunikace se žákem. Nutná delší příprava pedagoga (navýšení počtu hodin nepřímé práce). Nutná přítomnost asistenta pedagoga na částečný nebo plný úvazek.

Stupeň 5

Žák, u něhož je schopnost komunikace omezena o více než 90 %, pracuje individuálně s učitelem nebo asistentem pedagoga. Nutná přítomnost asistenta pedagoga na plný úvazek.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. a kol. Metodika práce se žákem s poruchami autistického spektra. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3309-7.

2. VRBOVÁ, R. a kol. Metodika práce asistenta pedagoga se žákem s narušenou komunikační schopností. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3381-3.

3. Kurz VOKS – Výměnný obrázkový komunikační systém – poznámky z kurzu.

4. http://skolstvi.24u.cz.

5. www.i-sen.cz.

6. www.alternativnikomunikace.cz.

7. www.saak-os.cz.

8. www.petit-os.cz.

9. http://spcdiakonie.cz/nase sluzby/poradna-lifetool/.

10. www.itaac.com.