Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák má obtíže v některé jazykové rovině, případně narušená komunikační schopnost zasahuje do více jazykových rovin současně.

Popis opatření

V čem spočívá

Při narušené komunikační schopnosti žáka je rozvoj jazykových kompetencí základem k jakémukoliv dalšímu vzdělávání.

Komunikační schopnost a narušená komunikační schopnost je pojímána v celé její šíři – nelze se zabývat jen foneticko-fonologickou (zvukovou) stránkou řeči. Takový pohled je velmi zúžený. Při sledování komunikační schopnosti jedince a jeho narušené komunikační schopnosti se hodnotí i další roviny jazykových projevů, tzn. rovina lexikálně-sémantická (zjednodušeně ji můžeme nazvat obsahovou), morfologicko-syntaktická (gramatická), ale také pragmatická (rovina sociálního uplatnění komunikační schopnosti, sociální aplikace).

Znalost výše uvedených jazykových rovin pomáhá pedagogům lépe se orientovat v šíři narušené komunikační schopnosti a také v záměru porozumět žákům s narušenou komunikační schopností, kteří selhávají nebo mohou selhávat ve školním výkonu.

Rozvoj jazykových kompetencí by měl být zařazen na ZŠ jako nepovinný předmět pro žáky s NKS. V MŠ i na ZŠ by tuto činnost měl provádět speciální pedagog logoped, a to buď jako interní, nebo externí pracovník.

Především u žáků s dysfázií se téměř vždy v různé míře a zastoupení setkáváme s těmito symptomy, které mají přesah do všech čtyř jazykových rovin:

• porucha fonetické a fonologické realizace hlásek;
• obtížné spojování slov do větných celků;
• porucha v řazení slabik;
• postižení fonematického sluchu;
• neschopnost udržet dějovou linii;
• obtížné rozeznávání klíčových slov k pochopení smyslu;
• porucha krátkodobé paměti;
• malá slovní zásoba;
• dyslexie, dyspraxie;
• nepoměr mezi verbálními a neverbálními schopnostmi.

Vzhledem k tomu, že rozvoj jazykových kompetencí je u dětí s narušenou komunikační schopností zcela zásadní, rozpracovali jsme tuto kartu do čtyř podkaret podle jazykových rovin.