Rozvoj komunikační schopnosti v morfologicko-syntaktické rovině
- Intervence
- MŠ
- SŠ
- ZŠ - 1. stupeň
- ZŠ - 2. stupeň
Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje
- Žák má drobné nebo výrazné obtíže s tvorbou vět a tvořením správného slovosledu.
- Žák se vyjadřuje s občasnými nebo četnými dysgramatismy.
Popis opatření
V čem spočívá
Oslabení se v této oblasti projevuje především u žáků s opožděným vývojem řeči a dysfázií. Typickými symptomy, které se vyskytují v řeči u těchto žáků, jsou:
- převládání podstatných jmen nad ostatními slovními druhy;
- tvorba a užívání tvarů podstatných jmen chybně, záměna rodů, čísla, pádů;
- ostatní druhy slov přibírají do slovníku pomalu, dlouho chybují např. v užívání předložek a jejich vazbách ve větě;
- pokud žák tvoří věty, jsou jednoduché, často neúplné, s chybným slovosledem;
- se zvětšováním slovní zásoby se zvětšuje i počet dysgramatismů.
Rozvoj této roviny jazyka by se měl prolínat celým vyučovacím procesem, především pak v hodinách českého jazyka a literatury. Pedagog by měl rozvíjet tuto jazykovou rovinu vždy pod dohledem logopeda.
Čemu pomáhá
- Zvládnutí správného uplatňování gramatických pravidel, gramatické správnosti slov, vět, slovosledu, rodu, čísla, pádu, užívání slovních druhů, tvarosloví a větosloví.
Aplikace opatření a specifikace podmínek
V morfologicko-syntaktické rovině se zaměřujeme na:
- pochopení slovních druhů;
- určování rodu, čísla, pádu;
- časování a stupňování přídavných jmen a příslovcí;
- členění věty na syntagmata;
- strukturu podmětové části věty a strukturu přísudkové části věty;
- správný slovosled;
- tvorbu otázek a záporu;
- tvoření souřadného souvětí a podřadného souvětí.
Učitel MŠ a učitel ZŠ by se měli zaměřit cíleně na zlepšování kvality úrovně morfologicko-syntaktické roviny jazyka žáka. V případě potřeby by měli konzultovat rozvoj těchto schopností s logopedem a ostatními pedagogickými pracovníky, kteří se podílejí na vzdělávání žáka.
Na co klást důraz
- Pravidelná komunikace s logopedem dítěte.
- Pravidelný nácvik oslabených funkcí v morfologicko-syntaktické rovině.
Rizika
- Finanční náročnost – větší potřeba kopírování, počítačové výukové programy, pracovní listy, nedostatek financí na mzdu třídního učitele, který by se věnoval žákovi po vyučování, např. v rámci reedukačního kroužku. V případě potřeby mzda na plat asistenta pedagoga.
Ilustrační příklad
Chlapec s vývojovou dysfázií navštěvoval 2. třídu ZŠ. Měl výrazné problémy s tvorbou vět, užíval četné dysgramatismy a vynechával ve větách především slovesa, která nahrazoval většinou citoslovci. Díky cílenému rozvoji oslabené oblasti pod vedením třídního učitele a asistenta pedagoga se verbální projev v morfologicko-syntaktické rovině výrazně zlepšil. Na konci 2. třídy již byl sám schopen sestavit větu z předem daných slov a samostatně ji i zapsat. Ve spontánním mluvním projevu dosud přetrvávají občasné dysgramatismy, aktivní slovník neodpovídá zcela věku, ale došlo ke znatelné kompenzaci chlapcových obtíží.
Varianty opatření dle stupňů podpory
Stupeň 1
Ve větší míře opakovat větnou stavbu, procvičovat tvoření vět z předem daných slov, vést systematicky a důsledně žáka k pochopení a používání gramatických pravidel.
- Nácvik správného užívání rodu, čísla, pádu.
- Nácvik správného používání předložek, sloves a skloňování podstatných jmen.
- Tvoření jednotného a množného čísla.
- Postupné zapojení všech slovních druhů, prodlužovat délku vět a náročnost gramatických struktur.
- Tvoření vět z předem stanovených slov – náročnost stupňovat.
V MŠ i ZŠ se žákem začít vždy dle vývojové úrovně této roviny jazyka.
V ZŠ využívat pracovních listů s doplňováním správných gramatických tvarů. Důležitá je spolupráce s logopedem.
Stupeň 2
Poskytnutí větší časové dotace na mluvní i písemný projev, upevňovat a opakovat větnou stavbu, procvičovat tvoření vět z předem daných slov, vést žáka systematicky a důsledně k používání správného rodu, čísla a pádu podstatných jmen, slovesných časů a správného používání předložek. Spolupráce s logopedem je nezbytná.
Stupeň 3
Zde je již nutné částečně modifikovat obsah učiva – užívat jednodušších slov a slovních spojení, připravovat pracovní listy, využívat kompenzační pomůcky. Nutnost systematického upevňování gramatických pravidel a jejich aplikace do písemného projevu. Důležitá je soustavná spolupráce s logopedem a rodiči. Ve škole psaní tzv. řízených diktátů se zaměřením na daný jev. V případě nutnosti je zapojen asistent pedagoga.
Stupeň 4
Neaplikuje se, případné využití AAK – piktogramy, znak do řeči apod.
Stupeň 5
Neaplikuje se.
Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura
1. LECHTA, V. a kol. Diagnostika narušení komunikační schopnosti. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-801-5.
2. ŠKODOVÁ, E.; JEDLIČKA, I. a kol. Klinická logopedie. Praha: Portál, 2003.
ISBN 80-7178-546-6.