Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák má komunikační zábrany, nedokáže vyjádřit své pocity a myšlenky verbálními prostředky.
• Žák má v různé míře problémy se začleněním do kolektivu vrstevníků.

Popis opatření

V čem spočívá

Expresivní terapie mají vliv na další vzdělávání a osobnostní růst žáka. Zejména u žáků s balbuties, vývojovou dysfázií a mutismem jsou expresivní metody vhodným terapeutickým prostředkem.

Expresivní terapie ve školských zařízeních provádějí především školní speciální pedagog, školní psycholog, případně externí psycholog, metodik prevence nebo výchovný poradce.

Čemu pomáhá

• Zvyšování kvality sociální interakce a interpersonální inteligence.
• Zlepšování úrovně verbálního i nonverbálního projevu.
• Získání schopnosti uvolnit se.
• Zvládnutí kontroly svých emocí.
• Změně nekonstruktivního chování.
• Rozšíření repertoáru rolí pro život.
• Rozvoji představivosti a koncentrace.
• Posílení sebedůvěry, sebeúcty.
• Zvyšování intrapersonální inteligence.
• Získání schopnosti poznat a přijmout svoje limity.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Např. v oblasti dramaterapie je komunikace rozvíjena a posilována pomocí mimických cvičení, hraní rolí, práce s textem, vyprávění příběhů, pantomimy, pohybu apod. Prostřednictvím dramaterapie se u žáků rozvíjejí specifické schopnosti, mezi které patří zrakový kontakt, uvědomování si vlastního těla v prostoru, vyjadřování pocitů mimikou tváře, pozornost a koncentrace, verbální vyjadřování, sociální interakce, sebedůvěra, flexibilita a schopnost řešit problémy.

V oblasti arteterapie pak mohou žáci ztvárnit, co chtějí, uvolnit ze sebe dojmy a pocity, které nedokážou verbalizovat. Žáci, kteří mají obtíže s verbálním projevem, dokážou vyjádřit mnohé věci jen pomocí kresby či malby. Arteterapie je skvělým prostředkem k vyjádření v podstatě čehokoliv jinak než prostřednictvím slov. Kresba je mimo jiné významný diagnostický prostředek, který dokáže u žáků velmi dobře odhalit nesrovnalosti s normálním vývojem.

Muzikoterapie napomáhá k zlepšení plynulosti mluvního projevu především u žáků s balbuties. Prvky nácviku správné rytmizace, intonace, práce s dechem a hlasovým aparátem mohou být zařazeny do muzikoterapeutických her či skupin. Hudba je sama o sobě komunikací, proto umožňuje oslovení a porozumění i tam, kde je narušena komunikační schopnost. Pomáhá jednak poslech hudby (tzv. receptivní muzikoterapie) a jednak aktivní provozování hudby (může sloužit např. jako emoční ventil).

Na co klást důraz

• Zvolení správného postupu při terapii – je zřejmé, že práce s dospělými a dětskými klienty se liší.
• Vytvoření podmínek pro kvalitní proškolení pedagogických pracovníků, zejména školních speciálních pedagogů, školních psychologů a výchovných poradců jakožto terapeutů působících ve školských zařízeních.

Rizika

• Nesprávný odhad situace způsobený nerozpoznáním pravé příčiny neobvyklého chování, myšlení a prožívání, které je závislé právě na konkrétním vývojovém období dítěte.
• Specifické dětské komunikační signály, které musí terapeut interpretovat jak v kontextu zjištěného stavu vývoje, tak také v kontextu zjištěné situace.
• Dítě by nemělo cítit z terapeuta strach, proto je důležitá neustálá přítomnost lásky a bezpečí.
• Děti obvykle nehledají problémy samy v sobě, ale ve svém okolí.
• Děti mohou brát terapeuta jako spojence rodičů.
• Nedostatek prostředků na mzdu pracovníků a jejich soustavné vzdělávání zaměřené na tuto oblast.
• Nedostatek metodických materiálů, odborné literatury, pomůcek – výtvarné potřeby apod.
• Nedostatečné technické vybavení, chybění vhodných pomůcek.
• Nevhodná učebna a málo volného prostoru.
• Problémy s reakcemi okolí na hlasitost her (zvláště u muzikoterapie).

Ilustrační příklad

Studie 1: Dívenka s elektivním mutismem, žákyně 2. třídy, odmítala už téměř rok hovořit s učitelkou a ostatními spolužáky. Komunikace byla omezena vždy jen na domácí prostředí. Dívka se byla ochotna do skupinové činnosti zapojit pouze při arteterapeutických sezeních, která probíhala jednou týdně s celým třídním kolektivem pod vedením zkušeného arteterapeuta. Díky kresbě, malbě a ostatním výtvarným technikám se podařilo nahlédnout do vnitřního prožívání holčičky. Po půl roce systematické a intenzivní práce a navázání kvalitního terapeutického vztahu s vedoucím skupiny začala dívenka postupně verbálně komunikovat. Terapeut, který zacházel velmi opatrně s informacemi, které od dívky získal, tak postupně pomohl i ostatním kolegům přiblížit se k ní. Projevy elektivního mutismu tak byly postupně eliminovány.

Studie 2: Chlapec žák 5. třídy, který se díky projevům balbuties velmi nesnadno vyjadřoval a především se komunikaci s ostatními spolužáky vyhýbal, byl zapojen do dramaterapeutického kroužku. Terapeut nejprve s ohledem na žáky s narušenou komunikační schopností používal především nonverbální dramaterapeutické techniky. Citlivé vedení skupiny postupně navozovalo atmosféru důvěry. Pomocí sociálních her se i tento chlapec začal postupně spontánně zapojovat také verbálně. V rámci této komunity se u něj zmírnily nejen projevy logofobie, ale dokonce se znatelně zlepšila fluence jeho mluvního projevu.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

Zařazovat do vyučovacího procesu expresivní metody, které poskytují prostor ke zlepšení vyjadřovacích schopností, mimo jiné jsou také zpestřením výuky a utužují dětský kolektiv. U dětí v MŠ pracovat především formou hry, často využívat nonverbální techniky, u starších žáků pak postupně zapojovat verbální prostředky. Zapojit pomocí expresivních metod co nejvíce nejen žáka s narušenou komunikační schopností, ale pokud možno celou skupinu, pracovat se vzájemnými interakcemi v rámci třídního kolektivu.

Stupeň 2

Aplikace expresivních technik může usnadnit vzdělávací a výchovný proces žáka. Je vhodné vytvořit terapeutickou skupinu mimo vyučování, která se bude pravidelně scházet pod vedením zkušeného arteterapeuta, dramaterapeuta či muzikoterapeuta.

Stupeň 3

Žák má takové obtíže v komunikaci, že logicky vyvstává velká potřeba využívání všech možných prostředků, včetně expresivních technik, aby se jeho komunikační schopnost zlepšila. Pokud nefunguje práce pomocí expresivních technik ve skupině, je vhodné pokusit se žákovi těmito prostředky věnovat individuálně.

Stupeň 4

Využití expresivních technik je nezbytnou podmínkou, pokud nefunguje běžný způsob komunikace mezi žákem, pedagogem a ostatními spolužáky.

Stupeň 5

Viz bod 4.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. CAMPBELLOVÁ, J. Techniky arteterapie ve výchově, sociální práci a klinické praxi. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-204-1.

2. DAVIDO, R. Kresba jako nástroj poznání dítěte. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-449-4.

3. MÉGRIEROVÁ, D. 100 námětů pro dramatickou výchovu. Praha: Portál, 1999.

ISBN 80-7178- 288-2.

4. ŠIMANOVSKÝ, Z. Hry s hudbou a techniky muzikoterapie. Praha: Portál, 1998.

ISBN 80-7178-557-1.

5. ŠIMANOVSKÝ, Z.; ŠIMANOVSKÁ, B. Hry pro rozvoj zdravé osobnosti. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7367-024-0.

6. ŽENATÁ, K. Obrazy z nevědomí. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7367-033-X.