Škola není izolovaným prostředím a musí respektovat i souvislosti a situace, které se životem žáka s SVP souvisejí. V případě žáka se zdravotním postižením (znevýhodněním) je to respektování jeho zdravotního stavu (aktuálního i setrvalého). To s sebou nese potřebu komunikace s lékaři a dalšími zdravotnickými pracovníky. V případě zabezpečení žáků nákladnými kompenzačními pomůckami škola spolupracuje i se sociálními odbory městských úřadů.

V případě žáka se sociálním znevýhodněním je to zvýšená potřeba komunikace s neškolskými (často neziskovými) organizacemi, které na vzdělávání a výchově žáka participují, a s orgány ochrany práv dítěte, které dohlížejí na dodržování práv a povinností vyplývajících z rodinného i občanského práva.

Škola nemá právo oslovovat přímo ošetřujícího lékaře se žádostí o vydání informace o zdravotním stavu žáka. Pokud je však v zájmu zdravotního stavu či psychické pohody žáka učinit určitá pedagogická opatření během výuky (medikace, léčebná opatření, odlišné stravování), je v zájmu zákonného zástupce tyto informace škole podat v plné a nezkreslené podobě.

V této souvislosti je nutno připomenout právo na ochranu osobnosti a osobních údajů. Pedagog musí vždy nalézt hranici mezi poskytnutím informace, která je pro vzdělávání důležitá (sdílení informací o zdravotním stavu žáka v pedagogické sborovně), a nadbytečným sdělováním podrobností pro sborovnu mnohdy pikantních, ne však potřebných.

Analogicky postupujeme i ve vztahu s orgánem sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Jakákoliv participace na vzdělávání žáka ze strany neškolských organizací je možná pouze s předchozím informovaným souhlasem žáka.