Výchovný poradce je „základním stavebním kamenem“ školního poradenského pracoviště. Tato specializovaná činnost je povinně ustanovena na každé základní a střední škole. Školský zákon v § 21 odst. 6 uvádí právo žáků na informace a poradenskou pomoc školy. Konkrétní vymezení školních poradenských služeb uvádí v § 7 vyhláška č. 72/2005 Sb. V příloze č. 3 této vyhlášky jsou vedeny standardní činnosti výchovného poradce:

Výchovný poradce získává kvalifikační předpoklady pro výkon své činnosti studiem v rámci programu celoživotního vzdělávání na vysoké škole v rozsahu 250 hodin. Parametry tohoto studia jsou uvedeny v § 8 (studium pro výchovné poradce) vyhlášky č. 317/2005 Sb. Pro zvýšení kompetencí výchovných poradců v oblasti péče o žáky se zdravotním postižením organizují pravidelně krajská pracoviště NIDV vzdělávací program v rozsahu 63 hodin. Tento program je určen kvalifikovaným výchovným poradcům základních a středních škol (bez speciálněpedagogického vzdělání). Ti si v něm doplňují vzdělání o problematiku péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.

Kvalifikovanému výchovnému poradci se snižuje v souladu s nařízením vlády č. 75/2005 Sb. (odstavec 3, § 3) rozsah přímé pedagogické práce v závislosti na počtu žáků (v ZŠ a SŠ) nebo v závislosti na počtu tříd (v ZŠ speciální).

Katalog prací uvedený v nařízení vlády č. 137/2009 Sb. umožňuje podle charakteristiky popisu v bodě 2.16.1 zařadit učitele kvalifikovaného v oblasti výchovného poradenství a vykonávajícího tuto činnost do 13. platové třídy: specializovaná metodologická činnost v oblasti pedagogiky a psychologie, k jejímuž vykonávání je nezbytné získání specializace stanovené zvláštním platovým předpisem.

Za výkon činností výchovného poradce je zodpovědný ředitel školy. Rozhoduje rovněž o všech náležitostech týkajících se poskytování vzdělávání a školských služeb – tedy i vzdělávání žáků s SVP. Praxe ukazuje, že delegování pravomocí a povinností týkajících se vzdělávání žáků s potřebou podpůrných opatření se v praxi velmi různí a závisí zpravidla na velikosti školy (někde je to sám ředitel, jinde třídní učitel, zpravidla je to však právě výchovný poradce).

Hlavní rolí výchovného poradce v tomto procesu je koordinace činností souvisejících se vzděláváním žáků s potřebou podpůrných opatření (SVP). V žádném případě to neznamená, že výchovný poradce zpracovává individuální vzdělávací plány!

Zpracovat funkční IVP je úkolem učitele vyučujícího u konkrétního žáka konkrétní předmět, pro který je IVP zpracováván. Jedině tak lze zohlednit specifika daného předmětu v kontextu možností a schopností žáka, kterého vyučující pedagog zná.

Úkolem výchovného poradce je:

• Koordinovat mezi vyučujícími různých předmětů tvorbu a konečnou podobu dokumentů (IVP).
• Kontrolovat, zda vyučující zohlednil ve své části zpracovávaného IVP všechna doporučení ŠPZ.
• Dohlížet na realizaci podpůrných opatření doporučených danému žákovi v praxi.
• Koordinovat spolupráci školy a školského poradenského zařízení nebo dalších institucí podílejících se na vzdělávání a výchově žáka.

Riziko výkonu práce výchovného poradce je v jeho případném formalismu. I když nároky na administraci jsou v našem školství obecně vysoké, nesmí se z výkonu práce výchovného poradce stát činnost spočívající v pouhém vyplňování a zakládání dokumentů.