Učitel realizující vzdělávání v určité třídě a určitém čase je základním a zásadním činitelem, který ovlivňuje úspěšnost vzdělávacího procesu u každého žáka ve třídě. Pro zajištění efektivity práce učitele je nutné, aby byl pro svou práci pozitivně motivovaný, osobnostně vyzrálý, odborně erudovaný a vybavený znalostmi a dovednostmi, které mu umožní diferencovat vzdělávání každého žáka podle jeho možností a schopností.

Základní parametry určující kvalifikovanost učitele určuje zákon o pedagogických pracovnících, který v § 3 vymezuje základní charakteristiku (způsobilost k právním úkonům, odbornost, bezúhonnost, zdravotní způsobilost, znalost českého jazyka), v díle 2 pak uvádí konkrétní požadavky vedoucí k získání pedagogické způsobilosti na učitele různých stupňů a typů škol. Není cílem tohoto popisu specifikovat obecně roli učitele, důležitější je popis jeho role jako základního nástroje pro realizaci podpůrných opatření směřovaných k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami.

V posledních dvaceti letech jsme svědky prudkého nárůstu počtu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v tzv. běžných školách. Bohužel učitelům těchto škol se dostává jen malé podpory v oblasti vzdělávání tak, aby tyto žáky mohli bez problémů do třídních kolektivů plnohodnotně přijmout a efektivně vzdělávat.

Obecně je úkolem učitele vzdělávací proces, kterého je účasten, efektivně plánovat, realizovat a vyhodnocovat. Všechny tyto činnosti jsou pak náročnější, pokud třídní kolektiv není homogenní a některý z žáků (v poslední době však stále častěji i několik žáků) ve třídě potřebuje upravit podmínky vzdělávání, jeho metody a postupy, jiné intervence, pomůcky či hodnocení. Je potřeba si uvědomit, že každý žák má právo na vzdělání a učitel z povahy svého povolání je ten, který je povinen uzpůsobit podmínky vzdělávání tak, aby při něm žák dosáhl svých možností a naplnil své schopnosti. K tomu, aby učitel zajistil v příznivém klimatu třídy efektivní vzdělávání vedoucí k tomu, aby se žák pohyboval v bezpečném prostředí a byl zde osobnostně i odborně připraven k plnoprávnému zapojení do společnosti, je třeba, aby měl:

• Základní znalosti o zdravotním stavu žáka.
• Znalosti o dopadech zdravotního handicapu na vzdělávání.
• Znalosti o sociálním zázemí žáka.
• Znalosti limitů, kterými je vzdělávání žáka nacházejícího se v konkrétním sociokulturním prostředí ovlivněno.
• Znalosti o případných psychických zvláštnostech souvisejících s příčinami zdravotního či sociálního postižení či znevýhodnění.
• Dovednosti užívat vzhledem k potřebám žáků adekvátní formy, metody a postupy vzdělávání.
• Dovednost plánovat vzdělávací jednotku tak, aby byla zajištěna diferenciace přístupu k těmto žákům.
• Dovednost využívat vyhodnocování realizovaných vzdělávacích aktivit k dalším plánovaným činnostem.
• Schopnost spolupracovat s dalšími učiteli podílejícími se na vzdělávání konkrétních žáků.
• Schopnost spolupracovat s rodiči.
• Schopnost spolupracovat s dalšími odborníky participujícími na rozvoji žáka s SVP (ne jenom v oblasti výchovy a vzdělávání).

Základem pro navození podmínek inkluzivního vzdělávání je dobrá komunikace a spolupráce všech zúčastněných. Učitel je součástí týmu odborníků a má nárok na podporu poradenských pracovníků školských poradenských zařízení.