Třídní učitel má ve třídě specifické postavení. Má zpravidla kompletní informace o každém ze žáků (tedy i o žákovi s SVP), o jejich rodinném zázemí a sociální situaci. Často je také tím, který je v úzkém kontaktu s osobami, jež do mikroklimatu třídy zasahují zvenčí – např. poradenští pracovníci, pracovníci OSPOD apod. V rámci třídních schůzek je také zpravidla v nejužším kontaktu s rodinou žáka. Je nutné si uvědomit, že zvláště rodiče žáka s těžkým zdravotním postižením procházejí po celou dobu života dítěte traumatem, které nějakým způsobem ovlivní jejich chování a přístup k intaktní společnosti.

Není právem učitele kritizovat jednání rodiče, pokud toto není v rozporu se zájmy optimálního vývoje dítěte (našeho žáka). Nikdo bez osobní zkušenosti není schopen odhadnout, jaký vliv by měl život s dítětem s mnohdy velmi závažným postižením na jeho chování.

Úkolem třídního učitele je více než u ostatních žáků u žáka s SVP:

• Sledovat úroveň zapojení žáka do třídního kolektivu.
• Sledovat, zda úroveň plnění školních výstupů odpovídá možnostem a schopnostem žáka.
• Dohlížet na jednotný přístup k žákovi ze strany všech zainteresovaných pedagogů i všech nepedagogických pracovníků školní komunity.
• Usměrňovat neadekvátní soudy ostatních pracovníků školy, pokud tyto nereflektují znalost žáka v širších souvislostech.
• Koordinovat aktivity související se zásahy poradenských pracovníků, pracovníků sociál­ních služeb apod.

Zvláště na 2. stupni ZŠ a na SŠ, kde třídní učitel aprobovaný např. v naukových předmětech ve třídě tráví méně času, se práce třídního učitele často prolíná s úkoly, které mohou náležet i výchovnému poradci. Záleží vždy na konkrétních podmínkách dané školy a na vedení školy, které deleguje formální i neformální povinnosti související se vzděláváním žáka s SVP na různé pracovní pozice.